Vladimír Príkazský

Vladimír Príkazský

Ministr bez portfeje ČSSR/ČSFR
Ve funkci: 13. února 1990 – 27. června 1990


Stranická příslušnost
Členství	KSČ (-1970) OF


Narození	30. června 1935 Praha Československo Československo
Úmrtí	12. května 2021 (ve věku 85 let)
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	spisovatel a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Príkazský (30. června 1935 Praha – 12. května 2021^[1]) byl český novinář a politik slovenské národnosti, za normalizace disident a signatář Charty 77, v roce 1990 československý ministr bez portfeje.

Biografie

Vystudoval gymnázium ve Skalici. Humanitní obor na vysoké škole nemohl z politických důvodů studovat, protože byl vzdáleným příbuzným Vladimíra Clementise. Absolvoval dva roky na stavební fakultě, následně absolvoval základní vojenskou službu a vyučil se horníkem. Psal pro Československý rozhlas, kam v roce 1958 nastoupil do redakce vysílání pro děti a mládež v Praze. Podílel se na rozhlasových pořadech Pionýrská jitřenka a Mikrofórum. Je autorem několika rozhlasových her pro děti a televizních inscenací. Absolvoval Fakultu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy. V lednu 1969 se podílel na zpravodajském pokrytí událostí okolo smrti Jana Palacha. Byl členem KSČ, ale za normalizace z ní byl vyloučen a musel opustit svou profesi. Následoval i zákaz publikování a do roku 1989 pracoval jako řidič stavebních strojů v podniku Státní rybářství. Byl mezi prvními signatáři Charty 77. Publikoval samizdat. V podniku Státní rybářství Praha totiž pracovalo několik dalších politicky pronásledovaných (Věněk Šilhán, Rudolf Zukal aj.), kteří se postupně dohodli na vydávání neoficiálního sborníku Ekonomická revue. Na přelomu 70. a 80. let působil jako její výkonný redaktor.^[2]^[3]

Do profesního i veřejného života se vrátil krátce po sametové revoluci. V lednu 1990 se stal ředitelem vydavatelství a nakladatelství Lidových novin v Praze.^[2] 13. února 1990 byl jmenován ministrem bez portfeje ve vládě Mariána Čalfy. Portfolio si udržel do konce existence vlády, tedy do 27. června 1990.^[4]

V Českém rozhlase (na stanici 2 – Praha – Dvojka) spoluvytvářel od 1. května 1997 cyklus vzpomínek Jiřího Anderleho Láska za lásku. Cyklus se těší do dnes značně popularitě (dodnes – květen 2021 je každý týden reprízován), byl několikrát vydán na CD a vzniklo i několik knih.

Odkazy

Reference

↑ Zemřel novinář Príkazský, který chránil vysílání rozhlasu při okupaci. Deník N [online]. 2021-05-13 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Zpráva ČTK: Datum vydání: 13.2.1990, ID: E-001.
↑ Čech, Jan: Koreny transformačního myšlení v českém disentu před rokem 1989 [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-31]. [ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/8920 Dostupné online].
↑ Vláda Mariána Čalfy (10.12.1989-27.06.1990) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-31]. Dostupné online.

První vláda Mariána Čalfy

Předseda vlády

Marián Čalfa (jmenován 10. prosince 1989, KSČ/VPN)

Členové v den jmenování vlády
10. prosince 1989

František Pitra (místopředseda vlády do 13. 2. 1990, KSČ) • Miroslav Vacek (obrana, KSČ) • František Podlena (doprava a spoje, KSČ) • Ladislav Vodrážka (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KSČ) František Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KSČ) • Andrej Barčák ml. (zahraniční obchod, KSČ) • Valtr Komárek (místopředseda vlády, KSČ/OF) • Vladimír Dlouhý (místopředseda vlády, předseda Statní plánovací komise, KSČ/OF) • Jiří Dienstbier st. (zahraniční věci, OF) • Václav Klaus (finance, OF) • Petr Miller (prace a soc. věci, OF) • Květoslava Kořínková (Výbor lidové kontroly, OF) • Oldřich Burský (místopředseda vlády, zemědělství a výživa, ČSS) • Ladislav Dvořák (Federální měnový úřad,ČSS) • František Reichel (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj do 6. 3. 1990, ČSL) • Ján Čarnogurský (místopředseda vlády, KDH) • Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • Róbert Martinko (bez portfeje, nestraník) • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský, Valtr Komárek (vnitro, pověřeni společným řízením do 30. 12. 1989)

Členové jmenovaní později


13. prosince 1989	Milan Čič (místopředseda vlády, KSČ/VPN)

30. prosince 1989	Richard Sacher (vnitro, ČSL)

13. února 1990	Petr Pithart (místopředseda vlády, OF) • Slavomír Stračár (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika, KSČ/VPN) • Jaroslav Sůva (paliva a energetika, KSČ) • Vladimír Príkazský (bez portfeje, OF)

6. dubna 1990	Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Armin Delong (místopředseda vlády a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, nestraník)

12. května 1990	Rudolf Kutnar (spolupověřený zemědělství a výživa, ČSS)

12. května 1990	Karel Havlík (bez portfeje, ČSL)

Ministři bez portfeje Československa

První republika (1918–1938)	Mořic Hruban • Franz Spina • Erwin Zajiček • Hugo Vavrečka • Stanislav Bukovský • Petr Zenkl • Imrich Karvaš • Matúš Černák

Druhá republika (1938–1939)	Hugo Vavrečka • Stanislav Bukovský • Ivan Párkányi • Karol Sidor • Jiří Havelka

Poválečné Československo (1946)	Alois Vošahlík

Komunistický režim (1953–1989)	Július Maurer • Zdeněk Nejedlý • Josef Tesla • Václav Ouzký • Vasil Biľak • Pavol Majling • Stanislav Vlna • Ján Marko • Václav Hůla • Bohuslav Kučera • Jan Pauly • Karol Martinka • Marián Čalfa • Alfréd Šebek • František Reichel • Viliam Roth • Richard Sacher • Róbert Martinko

Česká a Slovenská Federativní Republika (1990)	Róbert Martinko • Vladimír Príkazský • Karel Havlík