Freeman Dyson

Freeman Dyson
Freeman Dyson (5. října 2005)
Freeman Dyson (5. října 2005)
Narození15. prosince 1923
Crowthorne
Úmrtí28. února 2020 (ve věku 96 let)
Princeton
Alma materWinchester College (1928–1932)
Twyford School (1932–1936)
Winchester College (1936–1941)
Trinity College (1941–1945)
Univerzita v Cambridgi (do 1946)
PracovištěImperial College London (1945–1946)
Birminghamská univerzita (1949–1951)
Cornellova univerzita (1951–1953)
Institut pro pokročilé studium (1953–2020)
Oborymatematická fyzika, fyzika pevných látek a matematika
OceněníHarkness Fellowship (1947)
společník Královské společnosti (1952)
Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1965)
Lorentzova medaile (1966)
Hughesova medaile (1968)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Verena Huber-Dyson (1950–1958)
DětiEsther Dysonová
George Dyson
RodičeGeorge Dyson a Mildred Atkey
Webwww.ias.edu/sns/dyson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Freeman John Dyson (15. prosince 1923, Crowthorne, Spojené království[1] – 28. února 2020, Princeton, New Jersey, USA[2][3][4]) byl britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA.

Zabýval se fyzikou pevných látek, astrofyzikou a jadernou fyzikou.[5] Byl členem Londýnské královské společnosti a Národní akademie věd Spojených států amerických. Známý je především sjednocením kvantové teorie pole a tzv. Feynmanových diagramů, v populární rovině pak také svou koncepcí tzv. Dysonovy sféry.

Byl praktikujícím křesťanem, stejně tak celoživotním bojovníkem proti nacionalismu, zastáncem jaderného odzbrojování a mezinárodní spolupráce.

Život

Narodil se v roce 1923 v anglickém maloměstě Crowthorne v hrabství Berkshire. Jeho otcem byl hudební skladatel George Dyson,[6] jeho matka Milred Lucy byla vystudovaná právnička a pracovala jako sociální pracovnice. Měl jednoho sourozence, starší sestru Alici. Ta si ho pamatovala jako chlapce obklopeného encyklopediemi a stále něco počítajícího na listech papíru. Ve 4 letech se prý pokoušel vypočíst počet atomů ve Slunci.[7] Zajímala ho zejména velká čísla a sluneční soustava.

V letech 1936 až 1941 studoval na soukromé škole Winchester College, kde učil i jeho otec.Pak začal studovat matematiku na Trinity College,[2] jeho studia však přerušila druhá světová válka. Během války pracoval jako vědec pro Royal Air Force, mj. zkoumal ideální hustoty pro bombardovací formace.[2] Po válce se vrátil na Trinity College. V roce 1947 publikoval dva články z oblasti teorie čísel. Jeho přátelé ho popisovali jako stydlivého i sebevědomého zároveň.[8]

V roce 1947 se na doporučení Geoffreyho Taylora přestěhoval do Spojených států amerických, kde studoval fyziku na Cornell University. V letech 1949 až 1951 se vrátil zpět do Spojeného království, když působil na University of Birmingham, pak se vrátil zpět na Cornell University. V roce 1952 mu Robert Oppenheimer nabídl zaměstnání v Institute for Advanced Study v Princetonu, kde pracoval až do konce své kariéry.[2]

V roce 1957 se stal americkým občanem.[6] V roce 1950 se oženil se švýcarskou matematičkou Verenou Huber, se kterou měl dvě děti. Dcera Esther Dysonová je podnikatelkou, syn George Dyson je historikem vědy. V roce 1958 se rozvedl s manželkou Verenou a oženil se s atletkou Imme Jung.[9] S tou měl další čtyři děti.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Freeman Dyson's Homepage
  2. ↑ a b c d JOHNSON, George. Freeman Dyson, Visionary Technologist, Is Dead at 96. The New York Times. 28 February 2020. Dostupné online [cit. 28 February 2020]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ Physicist And Iconoclastic Thinker Freeman Dyson Dies At 96 [online]. 28 February 2020 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ STONE, Andrea. Freeman Dyson, legendary theoretical physicist, dies at 96 [online]. 28 February 2020 [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ Ovlivní proměna zemědělství klima?[nedostupný zdroj]
  6. ↑ a b Freeman Dyson. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Freeman Dyson - Rīgas Laiks. www.rigaslaiks.com [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ DAWIDOFF, Nicholas. The Civil Heretic. The New York Times. 2009-03-25. Dostupné online [cit. 2020-03-01]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  9. ↑ BURFOOT, Amby. Mar. 30: A Beautiful Couple: Imme and Freeman Dyson. Runner's World [online]. 2009-03-30 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Freeman Dyson na Wikimedia Commons
  • Heretical thoughts about science and society
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Držitelé Templetonovy ceny
1973–1990
Matka Tereza (1973) • Roger Schütz (1974) • Sarvepalli Rádhakrišnan (1975) • Léon-Joseph Suenens (1976) • Chiara Lubichová (1977) • Thomas Torrance (1978) • Nikkjó Niwano (1979) • Ralph Wendell Burhoe (1980) • Cicely Saundersová (1981) • Billy Graham (1982) • Alexandr Solženicyn (1983) • Michael Bourdeaux (1984) • Alister Hardy (1985) • James McCord (1986) • Stanley Jaki (1987) • Inamullah Khan (1988) • Carl Friedrich von Weizsäcker, George MacLeod (1989) • Baba Amte, L. Charles Birch (1990)
1991–2010
Immanuel Jakobovits (1991) • Han Kjong-džik (1992) • Charles Colson (1993) • Michael Novak (1994) • Paul Davies (1995) • Bill Bright (1996) • Pándurang Šástrí Áthavalé (1997) • Sigmund Sternberg (1998) • Ian Barbour (1999) • Freeman Dyson (2000) • Arthur Peacocke (2001) • John Polkinghorne (2002) • Holmes Rolston (2003) • George Ellis (2004) • Charles Hard Townes (2005) • John D. Barrow (2006) • Charles Taylor (2007) • Michał Heller (2008) • Bernard d'Espagnat (2009) • Francisco J. Ayala (2010)
2011–
Martin Rees (2011) • Tändzin Gjamccho (2012) • Desmond Tutu (2013) • Tomáš Halík (2014) • Jean Vanier (2015) • Jonathan Sacks (2016) • Alvin Plantinga (2017) • Abdalláh II. (2018) • Marcelo Gleiser (2019) • Francis Collins (2020) • Jane Goodallová (2021) • Frank Wilczek (2022) • Edna Adan Ismailová (2023)
Nositelé Wolfovy ceny za fyziku
1978–1979
1980–1989
1990–1999
2000–2009
2010–2019
2020–2029

Rafi Bistritzer / Pablo Jarillo-Herrero / Allan H. MacDonald (2020) • Giorgio Parisi (2021) • Anne L'Huillier / Paul Corkum / Ferenc Krausz (2022)

Hughesova medaile
1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper
Autoritní data Editovat na Wikidatech