Vittorio Gassman
Vittorio Gassman | |
---|---|
Narození | 1. září 1922 Janov |
Úmrtí | 29. června 2000 (ve věku 77 let) Řím |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Campo Verano |
Alma mater | Accademia Nazionale d'Arte Drammatica Silvio D'Amico |
Povolání | filmový režisér, televizní herec, scenárista, divadelní herec a filmový herec |
Manžel(ka) | Nora Ricci (1944–1952) Shelley Wintersová (1952–1954) Juliette Maynielová (1964–1968) Diletta D'Andrea (1970–2000) |
Děti | Alessandro Gassmann Paola Gassman |
Příbuzní | Ugo Pagliai (zeť) Sabrina Knaflitz (snacha) Leo Gassmann (vnuk) |
Významná díla | Il sorpasso Zmýlená neplatí March on Rome Scent of a Woman Life Is a Bed of Roses |
Ocenění | Best Actor Award (Cannes Film Festival) (1975) velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku (1987) Donostia Award (1988) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1994) Cena asturské kněžny za umění (1997) Golden Lion for Lifetime Achievement … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vittorio Gassman, rodným příjmením Gassmann, (1. září 1922 – 29. června 2000) byl italský herec a režisér. Roku 1975 získal hlavní hereckou cenu na festivalu v Cannes, za roli ve filmu Profumo di donna (Vůně ženy).
Život
Narodil se v Janově, jeho otec byl Němec, matka Židovka. Vystudoval herectví na Accademia Nazionale d'Arte Drammatica. Na divadle se prosadil nejprve v divadelní společnosti Luchina Viscontiho (upozornil na sebe především rolí Stanley Kowalskiho ve Williamsově Tramvaji do stanice Touha), poté přešel do italského národního divadla (Teatro Nazionale), kde ztvárnil řadu klasických rolí (Hamlet apod.) Jeho proslulost v italském kulturním prostoru hodně souvisela s tím, že jako jeden z prvních herců začal pravidelně hrát v italské televizi. Již roku 1956 ho proslavil televizní cyklus Il Mattatore, a označení Il Mattatore se také stalo jeho celoživotní přezdívkou (zhruba ve smyslu Pan Herec). K jeho nejslavnějším italským filmům patří: Zmýlená neplatí (1958), Velká válka (1959), Il sorpasso (1962), Strašidla (1963), L'armata Brancaleone (1966), Profumo di donna (1974) či C'eravamo tanto amati (1974). Prosadil se ovšem i v Hollywoodu (Rhapsody po boku Elizabeth Taylorové, War and Peace, Cry of the Hunted, Glass Wall, Dirty game, Nude bomb, Sharky's Machine, Sleepers ad.) Věnoval se i filmové režii (Kean, L'Alibi, Senza famiglia, nullatenenti cercano affetto, Di padre in figlio). Ve Florencii založil vlastní divadelní školu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vittorio Gassman na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vittorio Gassman na Wikimedia Commons
- Vittorio Gassman v Internet Movie Database (anglicky)
Donatellův David pro nejlepšího herce | |
---|---|
1956–1959 | Vittorio De Sica (1956) |
1960–1969 | Vittorio Gassman / Alberto Sordi (1960) • Alberto Sordi (1961) • Raf Vallone (1962) • Vittorio Gassman (1963) • Marcello Mastroianni (1964) • Vittorio Gassman / Marcello Mastroianni (1965) • Alberto Sordi (1966) • Vittorio Gassman / Ugo Tognazzi (1967) • Franco Nero (1968) • Nino Manfredi / Alberto Sordi (1969) |
1970–1979 | Nino Manfredi / Gian Maria Volonté (1970) • Ugo Tognazzi (1971) • Giancarlo Giannini / Alberto Sordi (1972) • Alberto Sordi (1973) • Nino Manfredi (1974) • Vittorio Gassman (1975) • Ugo Tognazzi (1976) • Alberto Sordi (1977) • Nino Manfredi (1978) • Vittorio Gassman (1979) |
1980–1989 | Adriano Celentano (1980) • Massimo Troisi (1981) • Carlo Verdone (1982) • Francesco Nuti (1983) • Giancarlo Giannini (1984) • Francesco Nuti (1985) • Marcello Mastroianni (1986) • Vittorio Gassman (1987) • Marcello Mastroianni (1988) • Roberto Benigni (1989) |
1990–1999 | Paolo Villaggio / Gian Maria Volonté (1990) • Nanni Moretti (1991) • Carlo Verdone (1992) • Sergio Castellitto (1993) • Giulio Scarpati (1994) • Marcello Mastroianni (1995) • Giancarlo Giannini (1996) • Fabrizio Bentivoglio (1997) • Roberto Benigni (1998) • Stefano Accorsi (1999) |
2000–2009 | Bruno Ganz (2000) • Luigi Lo Cascio (2001) • Giancarlo Giannini (2002) • Massimo Girotti (2003) • Sergio Castellitto (2004) • Toni Servillo (2005) • Silvio Orlando (2006) • Elio Germano (2007) • Toni Servillo (2008) • Toni Servillo (2009) |
od 2010 | Valerio Mastandrea (2010) • Elio Germano (2011) • Michel Piccoli (2012) • Valerio Mastandrea (2013) • Toni Servillo (2014) • Elio Germano (2015) • Claudio Santamaria (2016) • Stefano Accorsi (2017) • Renato Carpentieri (2018) |