Varignonova momentová věta

Varignonova věta nebo též momentová věta je poučkou z oblasti stavební mechaniky, týkající se superpozice účinků statických momentů síly.[1] Nazývá se podle Francouze Pierra Varignona, který ji poprvé vyslovil.

Ve fyzice je známa jako 2. věta impulsová.

Znění

Algebraický součet statických momentů všech sil v soustavě k libovolně zvolenému momentovému středu je roven statickému momentu výslednice této soustavy a k témuž středu.[1][2]

F 1 p 1 + F 2 p 2 + . . . + F n p n = F R p R {\displaystyle F_{1}p_{1}+F_{2}p_{2}+...+F_{n}p_{n}=F_{R}p_{R}} nebo M 1 + M 2 + . . . + M n = M R {\displaystyle M_{1}+M_{2}+...+M_{n}=M_{R}}

i = 1 n F i P i = F R p R {\displaystyle \sum _{i=1}^{n}F_{i}P_{i}=F_{R}p_{R}} nebo i = 1 n M i = M R {\displaystyle \sum _{i=1}^{n}M_{i}=M_{R}}

Využití

Varignonova momentová věta se hojně využívá při navrhování konstrukcí v oboru stavební mechaniky.

Reference

  1. a b Jaroslav Kadlčák, Jiří Kytýr, Statika stavebních konstrukcí I., VUTIUM, Brno 1998, str. 32
  2. Otakar Novák, Jiří Hořejší, Statika stavebních konstrukcí, Technický průvodce 4, SNTL, Praha 1972, str. 51