Václav II. (kníže)
Václav II. | |
---|---|
Český kníže | |
![]() Přemyslovská plamenná orlice | |
Doba vlády | 1191–1192 |
Narození | 1137 Praha |
Úmrtí | po 1192 |
Předchůdce | Konrád II. Ota |
Nástupce | Přemysl Otakar I. |
Rod | Soběslavovci |
Dynastie | Přemyslovci |
Otec | Soběslav I. |
Matka | Adléta Arpádovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (1191–1192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha. V letech 1177–1178 byl knížetem olomouckého údělu[1].
Údělník
Mladá léta za panování Vladislava II. trávil Václav zřejmě ve vyhnanství. S jistotou se o jeho mládí neví téměř nic. Teprve když roku 1173 dosedl na český trůn jeho bratr Soběslav II., dostal od něho na Moravě vlastní úděl.
Boje o trůn
Po vypuzení bratra Soběslava II. staronovým knížetem Bedřichem utekl Václav roku 1179 do Uher. Roku 1184 se vrátil do Čech, když byl povolán od šlechty vzbouřené proti Bedřichovi, a snažil se získat český trůn. Pražský hrad ovšem ubránila Bedřichova manželka Alžběta Uherská a Bedřich s německou pomocí donutil vzbouřené pány k poslušnosti.
Bedřichovým nástupcem se stal Konrád II. Ota, se kterým se Václav rychle spřátelil – spojovali je společní nepřátelé, což byli Bedřichovi bratři. Kromě něj také nalezl Václav druha ve Spytihněvovi Brněnském, vnukovi bratrance jeho otce. Když Konrád v roce 1191 odjížděl na výpravu Barbarossova syna, budoucího Jindřicha VI., do jižní Itálie, pověřil právě Václava správou země. Na této výpravě ovšem počátkem září Konrád zemřel a Václav se tak dostal na trůn. Proti němu ale krátce nato vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a počátkem roku 1192 osobně vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. a Moravu jeho bratrovi Vladislavu Jindřichovi. Za slíbenou úplatu 6 000 hřiven stříbra císař svolil, zbavil Václava českého trůnu a knížetem provolal Přemysla.
Václav se po statečné několikaměsíční obraně Prahy vzdal biskupovi a na začátku roku 1192 se ujal vlády Přemysl Otakar I. Václav znovu musel uprchnout, spolu s ním utíkal i údělný kníže Spytihněv; oba však byli na cestě byl zajati míšeňským markrabětem Albrechtem Pyšným, švagrem Přemysla Otakara. Zatímco Spytihněvovi se z vězení podařilo uprchnout, o Václavově dalším osudu se už dále nic neví. V míšeňském vězení zřejmě zemřel. Není známo, zda měl manželku a děti.
Vývod z předků
Oldřich Český | ||||||||||||
Břetislav I. Český | ||||||||||||
kněžna Božena | ||||||||||||
Vratislav II. Český | ||||||||||||
Jindřich Nordgavský | ||||||||||||
Jitka ze Schweinfurtu | ||||||||||||
Gerberga z Gleibergu | ||||||||||||
Soběslav I. | ||||||||||||
Měšek II. Lambert | ||||||||||||
Kazimír I. Obnovitel | ||||||||||||
Richenza Lotrinská | ||||||||||||
Svatava Polská | ||||||||||||
Vladimír I. Kyjevský | ||||||||||||
Dobroněga Kyjevská | ||||||||||||
Anna Porfyrogennéta | ||||||||||||
Václav II. | ||||||||||||
Béla I. Uherský | ||||||||||||
Gejza I. Uherský | ||||||||||||
Ryksa Polská | ||||||||||||
Almoš Arpádovec | ||||||||||||
Theodoulos Synadenos | ||||||||||||
Synadene Byzantská | ||||||||||||
Adléta Arpádovna | ||||||||||||
Izjaslav I. Kyjevský | ||||||||||||
Svjatopolk II. Izjaslavič | ||||||||||||
Gertruda Polská | ||||||||||||
Předslava Kyjevská | ||||||||||||
NN | ||||||||||||
Reference
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav II. Český na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Václav v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Heslo v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 Archivováno 23. 11. 2004 na Wayback Machine.
- Václav II. na e-stredovek.cz
- Václavův denár[nedostupný zdroj]
Předchůdce: Konrád II. Ota | ![]() | Český kníže Václav II. 1191–1192 | ![]() | Nástupce: Přemysl Otakar I. |
Čeští panovníci | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Mytičtí panovníci (do 9. století) |
| ||||||
Přemyslovci (9. století–1306) | Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306) | ||||||
Nedynastičtí (1306–1310) | |||||||
Lucemburkové (1310–1437) | Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437) | ||||||
Habsburkové (1437–1457) | |||||||
Nedynastičtí (1457–1471) | Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490) | ||||||
Jagellonci (1471–1526) | Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) | ||||||
Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743) | ||||||
Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) | ||||||
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů |