The Coca-Cola Company

The Coca-Cola Company
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaDelaware corporation
Datum založení1892 a 1886
ZakladateléAsa Griggs Candler
John Stith Pemberton
Adresa sídlaAtlanta, 303 13, USA
Souřadnice sídla33°46′15,6″ s. š., 84°23′47,59″ z. d.
Klíčoví lidéJames Quincey
Charakteristika firmy
Oblast činnostinápojářský průmysl, potravinářství a rychloobrátkové spotřební zboží
ProduktyCoca-Cola, limonáda, nealkoholický nápoj a alkoholický nápoj
Obrat43 mld. $ (2022)[1]
38,7 mld. $ (2021)[2]
Provozní zisk10,9 mld. $ (2022)[1]
10,3 mld. $ (2021)[1]
Výsledek hospodaření9,5 mld. $ (2022)[1]
9,8 mld. $ (2021)[1]
Celková aktiva83,2 mld. $ (2018)[3]
Vlastní kapitál17 mld. $ (2018)[3]
Zaměstnanci82 500 (2022)[4]
MajiteléBerkshire Hathaway (9,3 %)
Vanguard Group (7,4 %)
BlackRock (6,4 %)
Dceřiné společnostiCosta Coffee (100 %)
Coca-Cola Europacific Partners (19 %)
Coca-Cola Amatil (30,8 %)
Coca-Cola Beverages Philippines
Fuze Beverage
Chi Limited (100 %)
Energy Brands (100 %)
Odwalla (100 %)
Minute Maid (100 %)
Coca-Cola İçecek (19,1 %)
… více na Wikidatech
OceněníIg Nobelova cena (2004)
Identifikátory
Oficiální webwww.coca-colacompany.com
ISINUS1912161007
LEIUWJKFUJFZ02DKWI3RY53
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Láhev Coca-Coly

The Coca-Cola Company (NYSE: KO) je obchodní společnost vyrábějící, distribuující a prodávající nealkoholické nápoje, sirupy a džusy. Je jednou z největších korporací ve Spojených státech amerických. Známá je zejména výrobou nealkoholického nápoje Coca-Cola, který vyrábí již od roku 1892. Sídlí v Atlantě v americkém státě Georgie.

Produkty

Výběr značek z produkce The Coca-Cola Company:

  • Coca-Cola („originál“, Zero, Zero Caffeine Free, Light, Cherry, Life, Vanilla, Caffeine Free)
  • Diet Coke („dietní kola“)
  • Natura
  • Fanta
  • Sprite
  • Nestea
  • Cappy
  • Lift
  • Barq's
  • Tab
  • Kinley
  • Mr. Pibb
  • Mello Yellow
  • Vault

Historie

Byla založena v roce 1886 lékárníkem Johnem Stithem Pembertonem a její původní značka vznikla spojením s Asa Candlerem a přeměnou na obchodní společnost v roce 1892.

Kolem roku 1900 začala společnost prodávat šťávu nezávislým plnicím společnostem, které koupily jejich licenci. První z nich byla v roce 1894 Biedenharn Candy Company v Mississippi, jejímž vlastníkem byl Joseph A. Biedenharn. Tento princip platí dodnes. Podle původního receptu nápoj obsahoval kokain v množství asi miligram na láhev. V roce 1902 byl jeho obsah snížen a od roku 1906 jej nápoj neobsahuje, ale koková příchuť zůstala.

Po Chandlerově smrti v roce 1919 rodina prodala „Coca-Colu“ za 25 milionů dolarů skupině obchodníků vedených Ernestem Woodruffem. O čtyři roky později byl prezidentem The Coca-Cola Company zvolen Robert Winship Woodruff, 33letý syn Ernesta Woodruffa. Ten řídil společnost dalších 60 let. Byl tím, kdo jako první pochopil, jak nesmírné možnosti v sobě skrývá mezinárodní distribuce. Jeho velkolepé představy se staly skutečností: nápoj je dnes k dostání prakticky kdekoliv na světě.

Když Spojené státy vstoupily do druhé světové války, Woodruff jednoznačně zformuloval svůj cíl: „Postaráme se o to, aby si každý americký voják mohl za 5 centů koupit láhev Coca-Cola, bez ohledu na to, kde slouží nebo kolik nás to bude stát“. Ve spolupráci s armádou USA společnost zajistila 64 výroben na plnění nápoje do láhví, které sloužily k zásobování amerických vojáků bojujících na frontách v Evropě, Africe i v tichomořské oblasti. S nápojem se tak seznámil celý svět. Stal se známým prakticky všude, kde se spojenci objevili. S návratem míru pak nastoupila Coca-Cola cestu celosvětové expanze.

V současnosti společnost nabízí přes 400 řad svých produktů v 312 státech či závislých teritoriích.[5] Za rok 2007 měla výnosy 28,9 a zisk 7,2 miliardy dolarů,[6][7] z toho z 37 % na domácím trhu a zbytek celosvětově. Ve všech svých pobočkách zaměstnává přes 90 tisíc zaměstnanců (což z ní činí jednoho z největších soukromých zaměstnavatelů na světě), kteří každý den dopraví k zákazníkům 1,5 miliardy nápojů.[7] Má akcie na NYSE. Značka jejího pilotního nápoje byla v roce 2008 čtvrtá nejdražší na světě, v hodnotě 58,2 mld dolarů.[8]

Současným CEO společnosti je James Robert B. Quincey.

Kritika

Společnost se ohledně praktik spojených se vedením svých poboček v Indii je kritizována právě v této zemi. Ta se v některých částech potýká s kritickým úbytkem spodních vod, zejména vlivem jejího nadměrného čerpání. Továrny na Coca-colu v Indii čelí kritice za environmentálně neetické chování (resp. chování neslučitelné s dlouhodobou udržitelností), kdy neudržitelným tempem odčerpávají spodní vodu z daných lokalit pro produkci svých nápojů a ty následně odvezou na odbytiště vzdálená až tisíce kilometrů od daného místa, takže voda nemá šanci se přirozeným cyklem vrátit zpět.

BBC hrazená speciální studie z roku 2003 odhalila, že odpadní produkty indické pobočky Coca-coly, propagované jako fertilizéry, byla pro tento účel naprosto neúčinná a navíc obsahovala toxické chemikálie – překročeny byly limity pro některé kovy jako např. olovo a kadmium, které může způsobovat rakovinu. Laboratorní výzkumník David Santillo uvedl, že obzvlášť rozrušující je, že odpadem byly kontaminovány okolní vodní zdroje a limity olova byly překročeny i v nich. Oslovený odborník na jedy John Henry konstatoval, že „výsledky měly devastující následky pro ty žijící v okolních oblastech, kde byl tento odpad vysypán“ a dodal, že nejvíc tížící je efekt, který to má na místní ženy v těhotenství, a předpovídá zvýšení případů předčasných porodů, potratů a rození dětí s postižením.[9]

Pro uvedení Coca-cola Zero byla nasazena virální kampaň, která rozšiřovala vědomě nepravdivé zprávy o údajné zvažované soudní žalobě ohledně napodobování příchuti tohoto produktu. Uvedení v Austrálii doprovázel skandál, ve kterém se přišlo na to, že propagace tohoto produktu byla vedena podvrženou předvojovou skupinou; zahrnovala grafitti a spamming odkazující na blog (stejně jako skupina i www stránky se falešně vydávaly za nezávislé).[10] Kampaň byla shledána jako scestná.[11] Coca-cola Zero určená pro Čínu, Venezuelu a některé další středoamerické země byla v červnu 2009 ve Venezuele zakázána pro obsah problematických umělých sladidel Acesulfamu, Aspartamu a především cyklamátu sodného, který byl v roce 1969 americkým FDA zakázán pro své „rakovinotvorné tumory a vrozené vady“.[12] V srpnu 2012, krátce po skončení letních olympijských her v Londýně, jejichž byla společnost sponzorem, se pro zákaz Coca-Coly vyslovila další středoamerická země a to Kolumbie, prostřednictvím jeho ministra zahraničních věcí, který ji chce dostat z prodejních pultů do konce roku.[13]

Podle studie Cambridgeské univerzity publikované v květnu 2019 v Journal of Public Health Policy, řada výzkumů vlivu produktů firmy Coca-Cola na zdraví často ani nebyla dokončena a publikována.[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Coca-Cola Company na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Formulář 10-K. 21. února 2023. Dostupné online.
  2. Formulář 10-K. Dostupné online.
  3. a b Dostupné online. [cit. 2019-11-04].
  4. Dostupné online.
  5. Annual Report Pursuant to Section 13 or 15(d) of the Securities Exchange Act or 1934. www.sec.gov [online]. United States Securities and Exchange Commission, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Archivovaná kopie. www.thecoca-colacompany.com [online]. [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-05. 
  7. a b News Release: The Coca-Cola Company announces timing of earnings release and investor conference call. The Coca-Cola Company [online]. 2008-04-02 [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-20. (anglicky) 
  8. FATUROVÁ, Marie (maf); PIRNEROVÁ, Helena (pin). Nejdražší značkou je Google, bodoval i McDonald’s. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-04-21. Dostupné online. 
  9. Coca-Cola's 'toxic' India fertiliser. BBC News. 2003-07-25. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The Marketing Doctor. Tantillo’s Branding Bite: Pepsi Goes Online (Exclusively). The Marketing Doctor [online]. 2008-03-20 [cit. 2010-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky) 
  11. HEARN, Louisa. Coke gets a zero for effort. The Age [online]. 2006-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  12. PEARSON, Tamara. Venezuela Orders End to Coca-Cola Zero Production. Venezuelanalysis.com [online]. 2009-06-12. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ANTUNES, Anderson. Bolivia Set To Banish Coca-Cola To Mark Mayan End Of Capitalism. Forbes [online]. 2012-08-01. Dostupné online. (anglicky) 
  14. University of Cambridge. Contracts give Coca-Cola power to 'quash' health research, study suggests. medicalxpress.com [online]. 2019-05-08 [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu The Coca-Cola Company na Wikimedia Commons
  • https://web.archive.org/web/20090205052943/http://www.thecoca-colacompany.com/ - oficiální stránka společnosti
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: kn20050512065
  • BIBSYS: 90672346
  • BNC: 000104175
  • BNE: XX100389
  • BNF: cb12098235f (data)
  • CANTIC: 981058518556806706
  • GND: 5155961-4
  • ISNI: 0000 0004 0504 2170
  • LCCN: n80020347
  • MBL: 22d537df-7f52-4157-a7bb-2566c2ac3297
  • NCL: 021735046
  • NDL: 00628489
  • NLA: 35770311
  • NLI: 987007462695105171
  • NSK: 000438761
  • SNAC: w6gz53fs, w6mr04pm, w63r6wpb
  • SUDOC: 029333814
  • Trove: 1079424
  • VIAF: 144240631, 1888155191923882440004
  • WorldCat Identities: lccn-n80020347