SpaceX CRS-7

SpaceX CRS-7
Údaje o lodi
Typautomatická zásobovací loď Dragon
Výrobní číslo9
VýrobceSpaceX
ProvozovatelSpaceX
Údaje o letu
Datum startu28. červen 2015, 14:21:11 GMT
KosmodromCape Canaveral AFS
Vzletová rampaSLC-40
Nosná raketaFalcon 9 v1.1
Délka letu139 sekund
Navigace
Předchozí
CRS-6
Následující
CRS-8

SpaceX CRS-7 byla zásobovací mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která skončila havárií nosné rakety a ztrátou lodi. Let odstartoval 28. června 2015, nosnou raketou byl Falcon 9 a kosmickou lodí byl Dragon firmy SpaceX, u které si zásobovací let objednala NASA v rámci programu komerčních dopravních letů. 139 sekund po startu došlo k anomálii a následnému rozpadu a výbuchu rakety.

Plán mise

Zásobovací loď Dragon měla na ISS dovézt 1867 kilogramů nákladu. Kromě zásob pro posádku, vybavení stanice a řady vědeckých experimentů šlo hlavně o nové dokovací zařízení a oblek pro výstupy do vesmíru. Loď měla zůstat u stanice pět týdnů a poté se s 640 kilogramy nákladu (odpadem a výsledky experimentů) vrátit zpět na Zemi, do Tichého oceánu.[1]

Během mise mělo také dojít k testu záchrany 1. stupně nosné rakety, který se po oddělení od 2. stupně měl pokusit přistát na speciální plovoucí plošině (pojmenované „Of Course I Still Love You“) v Atlantském oceánu.[2]

Havárie rakety Falcon 9 s lodí Dragon zhruba dvě a půl minuty po startu

Start a havárie

Start mise CRS-7

Po několika odkladech byl start stanoven na 28. července 2015 ve 14:21:11 UTC z mysu Canaveral. Start proběhl bez komplikací, avšak po 139 sekundách letu, ještě před oddělením 1. stupně rakety, došlo v 2. stupni k anomálii, která způsobila rozpad a výbuch rakety.[3] Podle předběžného závěru vyšetřování havárii pravděpodobně způsobila prasklá vzpěra, kvůli které se utrhla tlaková lahev s heliem, což vedlo k výbuchu nádrže s tekutým kyslíkem.[4] Podpěra byla výrobcem certifikována na určitou zátěž, avšak v tomto případě selhala při zátěži mnohem nižší. Jednalo se nejspíš o vadný kus. SpaceX v reakci na toto zjištění změnilo dodavatele těchto podpěr.[5]

Loď Dragon nebyla zničena v důsledku exploze, osudným se jí stal až dopad na hladinu Atlantského oceánu. Elon Musk se následně nechal slyšet, že kdyby byly palubní počítače kapsle vhodně naprogramovány, tak by loď za pomocí svých padáků dopad úspěšně přežila.[6]

Důsledky

Posádka ISS díky dostatku zásob havárií ohrožena nebyla.[2] NASA vyčíslila škodu z neuskutečněné mise na 110 milionů dolarů.[7] Firma SpaceX kvůli havárii další plánované lety rakety Falcon 9 pozastavila. 1. září ředitelka SpaceX Gwynne Shotwellová oznámila, že k dalším letům dojde až za několik měsíců, a to s vylepšenou verzí rakety.[7] Společnost nakonec znovu startovala 6 měsíců po nehodě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SpaceX CRS-7, Seventh Commercial Resupply Services Flight to the International Space Station. NASA [online]. 2015-06-24 [cit. 2015-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-11. 
  2. ↑ a b STRAKA, Vít. Proč zásobovací mise SpaceX skončila havárií rakety Falcon 9?. Astro.cz [online]. 2015-07-01 [cit. 2015-09-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Novinky.cz. Raketa SpaceX při startu explodovala. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-06-28 [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČTK. Nezdar červnového startu lodi Dragon způsobila asi prasklá vzpěra. E15 [online]. 2015-07-21 [cit. 2015-09-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Když se nedaří: Nehody CRS-7, Amos-6 a další selhání. ElonX. 2017-07-03. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. 
  6. ↑ SZONDY, David. Musk says CRS-7 explosion may have been due to faulty strut [online]. Gizmag, 2016-07-20 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b ČTK. Další start soukromé rakety Falcon 9 se odkládá na neurčito. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-09-01 [cit. 2015-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX CRS-7 na Wikimedia Commons
  • SpaceX CRS-7 Mission – podrobné informace o misi od NASA (anglicky)
Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
  • CRS-1 (10/2012, C103)
  • CRS-2 (3/2013, C104)
  • CRS-3 (4/2014, C105)
  • CRS-4 (9/2014, C106)
  • CRS-5 (1/2015, C107)
  • CRS-6 (4/2015, C108)
  • CRS-7 † (6/2015, C109)
  • CRS-8 (4/2016, C110)
  • CRS-9 (7/2016, C111)
  • CRS-10 (2/2017, C112)
  • CRS-11 (6/2017, C106)
  • CRS-12 (8/2017, C113)
  • CRS-13 (12/2017, C108)
  • CRS-14 (4/2018, C110)
  • CRS-15 (6/2018, C111)
  • CRS-16 (12/2018, C112)
  • CRS-17 (4/2019, C113)
  • CRS-18 (7/2019, C108)
  • CRS-19 (12/2019, C106)
  • CRS-20 (3/2020, C112)
  • CRS-21 (12/2020, C208)
  • CRS-22 (6/2021, C209)
  • CRS-23 (8/2021, C208)
  • CRS-24 (12/2021, C209)
  • CRS-25 (7/2022, C208)
  • CRS-26 (11/2022, C211)
  • CRS-27 (3/2023, C209)
  • CRS-28 (6/2023, C208)
  • CRS-29 (11/2023, C211)
  • CRS-30 (3/2024, C209)
    		•
    Pilotované lety
  • SpX DM-2 (5/2020, C206)
  • SpX Crew-1 (11/2020, C207)
  • SpX Crew-2 (4/2021, C206)
  • Inspiration4 (9/2021, C207)
  • SpX Crew-3 (11/2021, C210)
  • Axiom-1 (4/2022, C206)
  • SpX Crew-4 (4/2022, C212)
  • SpX Crew-5 (10/2022, C210)
  • SpX Crew-6 (3/2023, C206)
  • Axiom-2 (5/2023, C212)
  • SpX Crew-7 (8/2023, C210)
  • Axiom-3 (1/2024, C212)
  • SpX Crew-8 (3/2024, C206)
    		•
    Budoucí mise
    • Polaris Dawn (2024, C207)
    • Axiom-4
    • SpX Crew-9
    • SpX Crew-10
    • SpX Crew-11
    • SpX Crew-12
    • SpX Crew-13
    • SpX Crew-14
    Kabiny Cargo Dragon
  • C106 (3×)
  • C108 (3×)
  • C110 (2×)
  • C111 (2×)
  • C112 (3×)
  • C113 (2×)
  • C201 DragonFly
  • C208 (4×)
  • C209 (4×)
  • C211 (2×)
    		•
    Kabiny Crew Dragon
  • C206 Endeavour (5×)
  • C207 Resilience (2×)
  • C210 Endurance (3×)
  • C212 Freedom (3×)
    		•
    Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety.
    SpaceX
    Technika
    Rakety
    činné
    ve vývoji
  • Starship - Super Heavy (dříve BFR)
    		•
    vyřazené
    zrušené
    Testovací technika
    • Grasshopper (vyřazeno)
    • F9R Dev1†
    • DragonFly (vyřazeno)
    • Starhopper a prototypy Starship
    Kosmické lodě
    nákladní
    • Dragon
    • Starship Cargo
    • Starship Tanker
    pilotované
  • Crew Dragon
  • Starship
    		•
    Raketové motory
    Znovupoužitelnost
    • První stupně
    • Dragony
    Lety
    Odpalovací zařízení
    Orbitální
    Suborbitální
  • Brownsville, Texas (SpaceX South Texas launch site v Boca Chica)
  • McGregor
  • Spaceport America†
    		•
    Přistávací plochy
    Ostatní zařízení
  • Ústředí a výrobní závod (Hawthorne, California)
  • Testovací a poletová demontážní zařízení (McGregor, Texas)
  • Zařízení pro vývoj satelitů (Redmond, Washington)
  • Oblastní kanceláře (Chantilly, Houston, Seattle, Washington DC)
    		•
    Zakázky
  • Commercial Orbital Transportation Services (COTS)
  • Commercial Resupply Services (CRS)
  • Commercial Crew Development (CCDev)
  • Commercial Crew integrated Capability (CCiCap)
    		•
    Výzkum a vývoj
  • Vývoj znovupoužitelné rakety
  • Testování přistávání prvního stupně Falconu 9
  • Marsovská dopravní infrastruktura
  • Red Dragon (zrušeno)
  • Starlink
    		•
    Lidé
  • Elon Musk (CEO, CTO)
  • Gwynne Shotwell (prezidentka a COO)
  • Tom Mueller (vedoucí oddělení pohonu)
  • Hans Koenigsmann (vedoucí oddělení zajištění mise)
    		•
    Kurzíva značí neletěné stroje a budoucí lety nebo nedokončené základny. Symbol † značí neúspěšné lety, opuštěné lokality a zničené stroje.