Slatinice

Slatinice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a hasičská zbrojnice v obci
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Olomouc
Obec s rozšířenou působností	Olomouc (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′42″ s. š., 17°6′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 586 (2024)[1]
Rozloha	7,78 km²[2]
Nadmořská výška	247 m n. m.
PSČ	783 42
Počet domů	531 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Slatinice 50 783 42 Slatinice [email protected]
Starosta	Bc. Ondřej Mikmek
Oficiální web: www.slatinice.com
Slatinice
Další údaje
Kód obce	505111
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slatinice (německy Großlatein) jsou obec v okrese Olomouc. Žije zde přibližně 1 600^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1247.

Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.^[4]

Části obce

• Slatinice
• Lípy

Členství ve sdružených obcí

• Mikroregion Kosířsko

Pamětihodnosti

• kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Lázně Slatinice
• socha Františka Palackého
• Lípa svobody. Pod kostelem roste pamětní lípa malolistá. Byla vysazena roku 1968 u příležitosti 50. výročí vzniku Československa.^[5][6]

Obecní symboly

Autorem obecního znaku a vlajky je heraldik Jiří Louda. Obci byly symboly uděleny v roce 1993.

Znak tvoří štít rozdělený červeným kosmým pruhem, nahoře stříbrný s červeným štírem, dole šest vlnitých pruhů střídavě zlatých a modrých. Kosmý pruh a štír byly převzaty z erbu moravského lékaře Tomáše Jordána z Klausenburku, který roku 1580 poprvé popsal léčivé účinky zdejší vody ze sirovodíkových pramenů, a tak se zasloužil o proslulost zdejších lázní. Vlnité pruhy v dolní části štítu představují vlnící se zrající lány obilí Hané (zlaté pruhy) a léčivé vody (modré pruhy).

Na bílém listu obecního praporu je umístěn červený štír hlavou k žerdi, při dolním okraji modrý vlnitý pruh v šířce jedné sedminy šířky praporu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

^[7]

Doprava

Vesnice leží na železniční trati Červenka–Prostějov na které leží stejnojmenná zástávka a silnicích druhé třídy II/449, II/570.

Rodáci a osobnosti spjaté s obcí

• Bohumír Josef Hynek Bilovský (1659–1725), katolický kněz, básník a homiletik.
• Ondřej Schweigl (1735–1812), sochař, řezbář a štukatér. V jeho dílně vznikly oltáře, kazatelna a křtitelnice pro slatinický kostel.
• Roderick Murchison (1792–1871), skotský geolog a paleontolog. V srpnu 1847 bádal na významné paleontologické lokalitě v okolí Slatinic.
• Joachim Barrande (1799–1883), francouzský paleontolog. Spolu s R. Murchisonem bádal v srpnu 1847 v okolí Slatinic.
• Josef Hofer (1871–1947), původně katolický kněz. Místní farnost spravoval v letech 1907 až 1910.
• Vojtěch Janoušek (1897–1969), pedagog a regionální historik
• Antonín Šuránek (1902–1982), od 2. srpna 1926 kaplanem a od 29. července do 21. listopadu 1929 duchovním správcem slatinické farnosti, zakladatel svatoantonínského kultu na Malém Kosíři, vězeň komunismu a Služebník Boží.
• Vlasta Čecháková-Klemsová (1905–?), Slatiničanka, akademická malířka, členka Kruhu výtvarných umělkyň. V roce 1954 restaurovala obrazy Křížové cesty u slatinického kostela.^[8][9]
• Antonín Crhák (1910–1942), rodák z Lip. Příslušník ilegálního odbojového hnutí, zatčen za podporu rodin politických vězňů. Umučen 26. srpna 1942 v Osvětimi. Jeho jméno je uvedeno na pomnících padlých 2. světové války v Lipách a v Lutíně.^[10]
• František Borák (1910–1975), katolický kněz. V roce 1935 byly Slatinice jeho prvním kaplanským místem. Borák se později do historie zapsal jako zpovědník Josefa Valčíka z výsadku Silver A a spolupracovníka Operace Anthropoid.^[11]
• Heřman Josef Tyl (1914–1993), premonstrát, ve Slatinicích žil v letech 1987 až 1990, vězeň nacismu i komunismu, opat kláštera Teplá.
• Jiří Louda (1920–2015), heraldik, autor obecní vlajky a znaku.^[12]
• Antonín Juchelka (1921–1987), katolický kněz. V roce 1973 přišel do Slatinic z farnosti Hradec nad Moravicí. Rodák z Těškovic byl komunistům trnem v oku mimo jiné proto, že ve farnostech dokázal probudit duchovní život, obnovil u Hradce nad Moravicí poutě na tamní Kalvárii a ve Vítkově 2. března 1969 pravděpodobně koncelebroval zádušní mši za studenta Jana Zajíce, následovníka Jana Palacha. Antonín Juchelka zemřel po krátké a těžké nemoci 18. února 1987 ve Fakultní nemocnici Olomouc. Pohřben je v Pusté Polomi.^[13]
• Jaromír Fiala (* 1955), fotbalista
• Jiří Kubíček (* 1956), fotbalista a fotbalový funkcionář
• Jan Fiala (* 1956), fotbalista, bronzový medailista z Mistrovství Evropy 1980.
• Jiří Fiala (* 1958), fotbalista

Fotogalerie

• 
  Náves
• 
  Schody ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Kaplička vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Křížová cesta vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Hřbitov
• 
  Venkovská usedlost
• 
  Sokolovna
• 
  Lázeňský dům Morava
• 
  Fontána před lázeňským domem Morava
• 
  Socha Františka Palackého v areálu lázní
• 
  Památník obětem světových válek
• 
  Pramen Svatý Václav
• 
  Pramen Svatý Václav
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého před budovou školy
• 
  Kříž za obcí směrem na Lutín
• 
  Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů.

Panorama

Panoramatický pohled na obec od silnice na Lutín

Odkazy

Reference

Literatura

• JANOUŠEK, Vojtěch: Lázně Slatěnice. Slatěnice 1921.

Související články

• SK Slatinice
• Římskokatolická farnost Slatinice u Olomouce

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slatinice na Wikimedia Commons
• Slatinice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.