Romeo a Julie (opera)

Romeo a Julie
Roméo et Juliette
Žánropera
SkladatelCharles Gounod
LibretistaJules Barbier a Michel Carré
Počet dějství5
Originální jazykfrancouzština
Literární předlohaWilliam Shakespeare: Romeo and Juliet
Premiéra27. dubna 1867, Paříž, Théâtre-Lyrique
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Romeo a Julie (v originále Roméo et Juliette) je název opery Charlese Gounoda z roku 1867. Autory libreta jsou Jules Barbier a Michel Carré na motivy stejnojmenné divadelní hry Williama Shakespeara.

Hlavní postavy

  • Julie (soprán)
  • Capulet, její otec (bas)
  • Tybalt, jeho synovec (tenor)
  • Romeo (tenor)
  • Mercutio, jeho přítel (baryton)
  • bratr Lorenzo, františkán (bas)

Obsah

Romeo a Julie je velká opera o pěti dějstvích. Její děj se odehrává ve Veroně v 16. století.

První dějství

Na maškarní bál pořádaný v domě šlechtického rodu Capuletů u příležitosti narozenin Julie se vloudí i Romeo a Mercutio - dva členové rodu Monteků, který je s Capulety znepřátelen. Romeo se na první pohled zamiluje do Julie, ona do něj ostatně také.

Romea poznáná Juliin bratranec Tybalt a málem dochází k bitce, kterou však zažehnává hostitel a hlava rodu Capuletů - Juliin otec.

Druhé dějství

Romeo, skrytý v Capuletově zahradě, vyznává Julii lásku. Navzdory pronásledování ze strany Capuletů se Romeovi podaří dohodnout s Julií na tajném sňatku.

Třetí dějství

Romeo a Julie jsou tajně oddáni františkánským mnichem Lorenzem, který doufá, že sňatek usmíří znepřátelené rody.

Brzy na to ale dochází k vyostření konfliktu - dojde k souboji mezi Mercutiem a Tybaltem. Romeo se marně snaží zabránit boji, ve kterém Mercutio nakonec umírá. Romea přítelova smrt rozčílí, sám se dává do boje s Tybaltem a zabíjí ho. Jako trest dostává Romeo jeden den na opuštění města.

Čtvrté dějství

Romeo před odchodem do vyhnanství stráví noc u Julie, nad ránem se s ní loučí a odchází do vyhnanství.

Julie má být podle posledního Tybaltova přání provdána za jeho přítele Parise. Prosí o pomoc bratra Lorenza a ten jí dává kapky navozující stav strnutí podobný smrti - předpokládá, že domněle mrtvou Julii uloží do rodinné hrobky a on ji pak spolu s Romeem vysvobodí. Julie kapky požije při zahájení svatebního obřadu a klesá k zemi - všichni její příbuzní předpokládají, že spáchala sebevraždu.

Páté dějství

Lorenzo přichází k hrobce, ale Romeo dohodnutou schůzku nestihne, zdrží ho další spor mezi Monteky a Capulety. Jen co Lorenzo odejde, dorazí na místo konečně i Romeo. Netuší nic o podstatě Lorenzova plánu, takže považuje Julii za mrtvou a otráví se jedem, který má čirou náhodou zrovna u sebe. Julie později procitá ze strnulosti a vidí u hrobky Romeovu mrtvolu. Páchá sebevraždu podruhé, tentokrát již doopravdy - probodne se Romeovou dýkou.

Literatura

  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 391–393. 

Externí odkazy

Opery Charlese Gounoda
Sapfó (1851/58/84) • Krvavá jeptiška (1852-54) • Faust a Markétka (1856-59) • Lékař z donucení (1858) • Filemon a Baucis (1859-60/76) • Holubice (1860) • Královna ze Sáby (1861/62) • Mireille (1863-64) • Romeo a Julie (1865-67/72/88) • Polyeuktes (1878) • Cinq-Mars (1876-77) • Daň ze Zamory (1878-81)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb139126385 (data)
  • GND: 300061307
  • LCCN: n81007971
  • MBW: 71944c9a-19fa-4e20-accd-2e900ffda834
  • NLI: 987007345574805171
  • SELIBR: 287251
  • SUDOC: 069371636
  • VIAF: 179421646