Popigajský kráter

Popigajský kráter
StátRuskoRusko Rusko
Map
Souřadnice71°39′ s. š., 111°11′ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popigajský kráter je impaktní kráter na území Krasnojarského kraje na Sibiři v Rusku . Má průměr přibližně 100 km a je společně s kráterem Manicouagan čtvrtým největším známým impaktním kráterem na Zemi.[1] Většími známými krátery jsou pouze o 30 milionů let starší Chicxulubský kráter v Mexiku (průměr přes 180 km) a pradávné prekambrické krátery Vredefort (300 km) a Sudbury Basin (250 km) o stáří kolem 2 miliard let. Zhruba stejně starý je asi 85 km velký kráter Chesapeake Bay na východě USA, který mohl vzniknout ve stejné době nárazem odlomené části původně téhož kosmického tělesa stejně jako menší impaktní kráter Toms Canyon. Kráter se nachází ve vzdálenosti 300 km východně od základny Chatanga a 880 km severovýchodně od města Norilsk. UNESCO určilo kráter jako Geopark, místo zvláštního geologického dědictví.[2]

Vznik

Vznikl dopadem bolidu v období pozdního eocénu, přibližně před 35 miliony let.[3][4] Bolid mohl mít charakter přibližně 8 km velkého chondritického meteoritu nebo 5 km velkého kamenného meteoritu, což zjistila hlavní průzkumná expedice provedená v roce 1997. Tento dopad mohl mít vliv na masové vymírání na přelomu Eocénu a Oligocénu.[5]

Diamanty

Šoková vlna z dopadu okamžitě transformovala grafit v zemi do diamantů až do vzdálenosti 13,5 km od bodu nárazu. Tyto diamanty mají obvykle 0,5 až 2 mm v průměru, ale několik výjimečných exemplářů je o velikosti až 10 mm. Diamanty nejen zdědily tvar původních grafitových zrn, ale navíc zachovávají i jemné rýhování původních krystalů. V oblasti se nachází velké množství nanodiamantů, vytvořených při této impaktní explozi. Právě kvůli diamantům byla oblast v okolí kráteru nepřístupná veřejnosti také z důvodu, že doly byly postaveny vězni z gulagu v éře Stalina. Těžba diamantů je ekonomicky nevýhodná kvůli odlehlosti oblasti a vysokým nákladům na jejich získávání.[6] Mnoho diamantů v oblasti obsahuje krystalické lonsdaleity, allotropy uhlíku, které mají hexagonální mřížku.[7] Čisté, laboratorně vytvořené lonsdaleity jsou o 58% tvrdší než obyčejné diamanty,[8] není známo, zda přírodní, nečisté lonsdaleity vykazují podobné vlastnosti. Diamanty mají také neobvyklé abrazivní vlastnosti a velkou velikost zrn, což je může učinit velmi užitečnými pro průmyslové a vědecké aplikace, ale jsou považovány za nevhodné jako drahokamy. Tento typ diamantů je znám jako "dopadové diamanty", protože jsou produkovány, když meteorit zasáhne grafitovou vrstvu při vysoké rychlosti.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Popigai crater na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MASAITIS, Victor L. Popigai Crater: General Geology. [s.l.]: Springer, 2003. Dostupné online. ISBN 978-3-540-43517-4. S. 81–85. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ DEUTSCH, Alexander; V.L. MASAITIS; F. LANGENHORST; R.A.F. GRIEVE. Popigai, Siberia—well preserved giant impact structure, national treasury, and world's geological heritage. Episodes. 2000, s. 3–12. Dostupné online [cit. 2014-04-06]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. www.episodes.co.in [online]. [cit. 2018-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  3. ↑ DEUTSCH, Alexander; CHRISTIAN KOEBERL. Establishing the link between the Chesapeake Bay impact structure and the North American tektite strewn field: The Sr-Nd isotopic evidence. Meteoritics & Planetary Science. 2006, s. 689–703. Dostupné online [cit. 2008-06-16]. DOI 10.1111/j.1945-5100.2006.tb00985.x. Bibcode 2006M&PS...41..689D. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
  4. ↑ ARMSTRONG, Richard; S. VISHNEVSKY; C. KOEBERL. U-Pb Analysis of zircons from the Popigai impact structure, Russia: First Results. [s.l.]: Springer, 2003. Dostupné online. ISBN 978-3-540-43517-4. S. 99–116. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ Russia's Popigai Meteor Crash Linked to Mass Extinction [online]. June 13, 2014. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑ Diamonds Beneath the Popigai Crater -- Northern Russia. geology.com. geology.com, 23 September 2012. Dostupné online [cit. 24 September 2012]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ Russia declassifies deposit of impact diamonds. pda.itar-tass.com. ITAR-TASS, 17 September 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ Pan, Zicheng; SUN, HONG; ZHANG, YI; CHEN, CHANGFENG. Harder than Diamond: Superior Indentation Strength of Wurtzite BN and Lonsdaleite. Physical Review Letters. 2009, s. 055503. DOI 10.1103/PhysRevLett.102.055503. PMID 19257519. Bibcode 2009PhRvL.102e5503P. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ Pros and cons of extraterrestrial diamonds Archivováno 22. 12. 2014 na Wayback Machine., from "Rough&Polished–information and analytics on diamond and jewellery markets."

Literatura

  • Ohfuji, Hiroaki; Irifune, Tetsuo; Litasov, Konstantin D.; Yamashita, Tomoharu; Isobe, Futoshi; Afanasiev, Valentin P.; Pokhilenko, Nikolai P. (2015). "Natural occurrence of pure nano-polycrystalline diamond from impact crater". Scientific Reports. 5: 14702. doi:10.1038/srep14702
  • Armstrong, Richard; S. Vishnevsky; C. Koeberl (2003). U-Pb Analysis of zircons from the Popigai impact structure, Russia: First Results. Springer. pp. 99–116. ISBN 978-3-540-43517-4.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Popigajský kráter na Wikimedia Commons
  • Earth Impact Database
  • About the Popigai impact structure
  • UNESCO Global Geopark Network
  • Google Maps
Autoritní data Editovat na Wikidatech