Petr V. Portugalský

Petr V.
král Portugalska a Algarve
Dom Pedro V.
Doba vlády	15. listopad 1853 – 11. listopad 1861
Narození	16. září 1837 Lisabon, Portugalsko
Úmrtí	11. listopadu 1861 (ve věku 24 let) Lisabon, Portugalsko
Předchůdce	Marie II. a Ferdinand II.
Nástupce	Ludvík I.
Manželka	Stefanie von Hohenzollern-Sigmaringen
Dynastie	Braganza-Sasko-Koburg-Gotha
Otec	Ferdinand II. Portugalský
Matka	Marie II. Portugalská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr V. (16. září 1837, Lisabon – 11. listopad 1861, Lisabon; celým jménem Pedro de Alcântara Maria Fernando Miguel Rafael Gonzaga Xavier João António Leopoldo Vítor Francisco de Assis Júlio Amélio de Saxe-Coburgo-Gotha e Bragança), zvaný Nadějný byl prvorozený syn portugalského královského páru Marie II. a Ferdinanda II. a v letech 1853 až 1861 32. portugalským králem a prvním z dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha.

Biografie

Původ, mládí

Petr se narodil 16. září 1837 jako prvorozený syn z jedenácti dětí portugalské královny Marie II. a jejího manžela Ferdinanda II. Jeho otec Ferdinand se mohl stát králem právě až po narození budoucího následníka trůnu.

Petrovi, mladíkovi neobyčejného intelektu, se dostalo dobrého vzdělání. Byl hluboce nábožensky založen až se sklony k mystice. Nebyl pevného zdraví.

Král

Petr se stal králem po smrti své matky Marie v roce 1853 jako Petr V. Jelikož byl v té době teprve šestnáctiletý, vládl za něj následující dva roky jako regent jeho otec král-manžel Ferdinand II.; Petr v té době cestoval po různých zemích Evropy. Vlády se ujal s dosažením plnoletosti 16. září roku 1855.

Portugalsko bylo sužováno epidemiemi nakažlivých nemocí - v roce 1853 a 1856 to byla epidemie cholery, na přelomu let 1856/1857 byl Lisabon zasažen katastrofální epidemií žluté zimnice. Na rozdíl od mnoha šlechticů a majetných lidí, kteří si mohli dovolit odjet z nebezpečného města, Petr v Lisabonu zůstal, finančně podporoval a navštěvoval nemocnice a dával nemocným útěchu, aniž by si připouštěl nebezpečí nákazy. Díky tomuto nesobeckému, obětavému přístupu a odvaze vzrostla nesmírně mezi lidmi popularita mladého panovníka, který byl zván „o rei santo (svatý král“.

Dom Pedro byl veden svým otcem k práci pro svou zemi a pod jeho vedením realizoval radikální modernizaci portugalského státu a jeho infrastruktur. Významnou roli za jeho vlády hrál ministr financí Avila. Za jeho panování byly budovány silnice, železnice (v roce 1856 první trať Lisabon-Carregado) a telegrafy; za jeho vlády vzniklo pravidelné spojení mezi Portugalskem a Angolou; zavedl v zemi metrický systém; dělal vše pro ozdravění ekonomiky, zvláště po neúrodě a zkáze vinic v 60. letech. Snažil se rovněž dělat vše pro zdraví obyvatel včetně stavby nemocnic a charitativních institucí. Přes řadu opatření a zlepšení však to byla královská rodina a král sám, koho v tomto směru nepříznivá situace v zemi krutě zasáhla.

Manželství

V prosinci roku 1857 se Petr v Düsseldorfu zasnoubil a 18. května následujícího roku 1858 se oženil s princeznou Stefanií von Hohenzollern-Sigmaringen, dcerou Karla Antona von Hohenzollern-Sigmaringen a jeho manželky Josefíny Bádenské. Jejich šťastné manželství však trvalo pouhý rok. 17. července roku 1859 Stefanie zemřela na záškrt, což mladého krále uvrhlo do hluboké deprese, jež ho do jeho předčasné smrti neopustila. Po její smrti založil – na základě jejího přání – v Lisabonu nemocnici doni Stefanie.

Jejich manželství vzhledem ke krátkému trvání zůstalo bezdětné a následníkem trůnu se stal jeho mladší bratr Ludvík.

Předčasná smrt

V roce 1861 podnikl král cestu po Portugalsku, opět zasaženém epidemií horečnaté nemoci. Tentokrát však nákaze neunikl a on a dva jeho mladší bratři, infant Jan a infant Ferdinand, se během cesty onemocněli. Nejdříve – 6. listopadu – zemřel Ferdinand, o pět dní později, 11. listopadu, ho následoval sám Petr ve věku 24 let. Šest týdnů po něm, 27. prosince, podlehl nemoci i třetí bratr Jan.

Protože se Pedro V. po smrti své předčasně zesnulé manželky Stefanie znovu neoženil a neměl potomků, na trůn po něm nastoupil jeho mladší bratr Ludvík (1838–1889).

Tituly

• 1837–1853: Jeho královský výsost Petr, královský princ, vévoda z Braganzy, vévoda z Barcelos, hrabě Guimarães
• 1853–1861: Jeho nejvěrnější Veličenstvo Petr V. král Portugalska a Algarve

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter V of Portugal na anglické Wikipedii.

Související články

• Dějiny Portugalska
• Následnictví portugalského trůnu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr V. Portugalský na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10176.htm#i101754
• https://web.archive.org/web/20121129140415/http://www.otechestvo.org.ua/main/20089/1961.htm - rusky

Předchůdce: Marie II. Ferdinand II.

Král Portugalska a Algarve 1853–1861

Nástupce: Ludvík I.

Předchůdce: Michal I.

Vévoda z Braganzy také vévoda z Barcelos, hrabě z Ourém, Guimarães 1837–1853

Nástupce: Karel I.

Portugalští králové
Burgundská dynastie (1139–1383)	Jindřich (hrabě) • Alfons I. • Sancho I. • Alfons II. • Sancho II. • Alfons III. Portugalský • Dinis I. • Alfons IV. • Petr I. • Ferdinand I. • Beatrix Portugalská
Avizové (1385–1580)	Jan I. • Eduard I. • Alfons V. • Jan II.• Manuel I. • Jan III. • Sebastián I. • Jindřich I. • Antonín I.
Habsburkové (1581–1640)	Filip I. • Filip II. • Filip III.
Braganzové (1640–1853)	Jan IV. • Alfons VI. • Petr II. • Jan V. • Josef I. • Marie I. (s Petrem III.) • Jan VI. • Petr IV. • Marie II. • Michal I. • Marie II. (s Ferdinandem II.) •
Braganza-Koburg (1853–1910)	Petr V. • Ludvík I. • Karel I. • Manuel II.
diskutabilní nebo sporní panovníci jsou kurzívou

Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha
1. generace	Pedro V. Luís I. Infantka Maria Infant João, vévoda z Beja Infantka Maria Ana, princezna Jiří Saský Infantka Antónia, kněžna z Hohenzollernu Infant Fernando Infant Augusto Infant Leopoldo Infantka Maria da Glória Infant Eugénio
2. generace	Carlos I. Infant Afonso, vévoda z Porta
3. generace	Luís Filipe, královský princ portugalský Infantka Maria Ana Manuel II. Maria Pia (nelegitimní)
Rod Sasko-Koburg-Braganza nebyl v bývalém Portugalském království uznáván a panovníci po Marii II. a Ferdinandovi II. byli oficiálně i nadále členy rodu Braganza.