Pečorské moře

Pečorské moře
Poloha Pečorského moře
Zeměpisné souřadnice	69°45′0″ s. š., 54°0′0″ v. d.

Pečorské moře (rusky Печорское море) je moře v jihovýchodní části Barentsova moře mezi ostrovy Kolgujev a Vajgač. Pojmenování se poprvé objevuje v atlase Gerharda Mercatora z roku 1595. V souladu se stanoviskem ÚVV SSSR z 28. listopadu 1935 tvoří severovýchodní hranici spojnice mysu Čjornyj na Nové zemi a jižního vstupu do zátoky Kostin Šar na severu ostrova Kolgujev, jihovýchodní hranici spojnice jižního zakončení stejného ostrova zvané Ploskije Koški a mys Svjatoj Nos Timanskij na pevnině. Rozměry moře jsou 300 km z východu na západ a 180 km ze severu na jih. Rozloha činí 81 263 km² a objem 4380 km³.

Pobřeží moře je členěno četnými zátokami. Jsou to Ramenka, Kolokolkova, Chajpudyrská zátoka, Pečorská zátoka. Největším přítokem je Pečora.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Печорское море na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pečorské moře na Wikimedia Commons

Severní ledový oceán
Moře	Baffinovo moře Barentsovo moře Beaufortovo moře Bílé moře Čukotské moře Grónské moře Karské moře Lincolnovo moře moře Laptěvů Norské moře Pečorské moře Východosibiřské moře Wandelovo moře
Zálivy	Amundsenův záliv Čošský záliv Dvinský záliv Hudsonův záliv Chajpudyrský záliv Jamesova zátoka Kandalakšský záliv Korunovační záliv Oněžský záliv Záliv královny Maud
Průlivy	Barrowův Bellotův Beringův Britský kanál Dánský Davisův D. Laptěva Dolphin and Union Franklinův Fury a Hekla Hudsonův Jonesův Jugorskij Šar Karská vrata Kennedyho kanál Lancasterův Langův Malygina Matočkin Šar McClintockův kanál M'Clureho Ovcyna Parryho kanál Pearyho kanál Prince regenta Prince z Walesu Robesonův Rudé armády Sannikova Sokolského Vikomta Melvilla Vilkického Viktoriin Wellingtonův kanál
Proudy	Golfský proud
Příkopy	Litkeho hlubina
Hřbety	val Alpha Čukotská plošina Gakkelův hřbet Lomonosovův hřbet Mendělejevův hřbet