Oldřich Říha
Oldřich Říha | |
---|---|
Oldřich Říha v roce 2015. | |
Základní informace | |
Jinak zvaný | Olda Říha |
Narození | 18. května 1948 (76 let) Praha |
Žánry | Rock · rock and roll · hard rock · pop rock · blues · blues rock · rhytm and blues |
Povolání | Hudebník · zpěvák · skladatel · textař · hudební producent |
Nástroje | Kytara · zpěv · harmonika |
Aktivní roky | 1963–dosud |
Vydavatel | Supraphon · Panton · EMI · P&R · Katapult Records · Warner Music Group |
Příbuzná témata | Katapult · Skupina F.R. Čecha a Viktor Sodoma/Jiří Schelinger |
Ocenění | Dvorana slávy Plzeňského kraje (2016) |
Manžel(ka) | Jana Říhová |
Děti | 3 |
Významný nástroj | |
Fender Telecaster | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oldřich Říha (* 18. května 1948 Praha) je český hudebník, frontman české rockové skupiny Katapult.
Říha se narodil v Praze, kde také vyrůstal. V mládí se věnoval sportu, do té doby než se u něj projevil intenzivní zájem o hudbu. Svoji hudební kariéru započal již v roce 1963, kdy postupně hrál ve skupinách Meteor, Shadows, Memphis, Black Stars, Flemings, Lylis, Sinners, Cathedral a Mahagon. František Ringo Čech jej v roce 1972 přivedl do vlastní skupiny Shut Up, kde se u mikrofonu střídali zpěváci Viktor Sodoma a Jiří Schelinger. Říha ve skupině setrval až do roku 1975, kdy byl vyhozen a on se vrátil do skupiny Mahagon, ve které hrál se svým dlouholetým kamáradem Jiřím „Dědkem“ Šindelářem.
Po přejmenování skupiny na Katapult se frontman Říha stal autorem takřka veškerého hudebního materiálu skupiny a měl tak výrazný podíl na úspěších skupiny, za které se rozhodně dají považovat dvě vítězství v anketě Zlatý slavík (1979, 1980), prodej přes 1.000.000 nosičů hudby či koncerty s legendárními kapelami Deep Purple, Sweet, Slade, Status Quo.
Byl samozřejmě i přitom, kdy skupina měla zákaz vydávat desky, koncertovat, vystupovat v televizi, hrát v rádiích a nesmělo se o ní ani psát v tisku. Říha se vždy snažil s těmito zákazy bojovat a když mu to nevyšlo, tak alespoň vydával singly pod svým jménem, i když je samozřejmě natáčel se svými kolegy ze skupiny.[1]
Roku 2011 účinkoval v hudebním dokumentu Rock života, kde se musel vyrovnávat se smrtí svého celoživotního přítele a kolegy Jiřího „Dědka“ Šindelářa a zároveň postavit Katapult od nuly.
V roce 2007 byl jako člen skupiny Katapult uveden do Beatové síně slávy, posléze v kategorii "osobnost" roku 2022.[2][3] V roce 2016 byl uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje.[4]
Hudební kariéra
- 1963–1964 postupně skupiny Meteor, Shadows a Memphis
- 1964–1967 skupina Black Stars
- 1967–1969 postupně skupiny Sinners, Flemigs, Lylis a opět Sinners
- 1970 skupina Blues Session
- 1970–1971 skupina Cathedral
- 1971–1972 skupina Mahagon
- 1972–1974 Skupina F.R. Čecha a Viktor Sodoma
- 1974–1975 Skupina F.R. Čecha a Jiří Schelinger
- 1975 – Skupina Aleše Ulma
- 1975 – opět Mahagon
- 1975 – dodnes skupina Katapult
Diskografie
Olda Říha & Šedous
- No Vocal! (1996)
Katapult
- 2006 (1980)
- Rock de Luxe (1986)
- …a co rock 'n' roll !!! (1989)
- Taste Of Freedom (1991)
- Chodníkový blues (1995)
- Konec srandy (1999)
- Všechno nebo nic (2005)
- Radosti života (2010)
- Kladivo na život (2016)
- Nostalgia (2023)
Reference
- ↑ Oldřich Říha. FDb.cz [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
- ↑ PROLIDI.CZ. NAžIVO: Rádio, posluchači a rockové legendy uprostřed Vltavy. musicserver.cz [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
- ↑ 21.5. Beatová síň slávy - Loket, přírodní amfiteatr. Radio BEAT [online]. [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Do Dvorany slávy vstoupily nové osobnosti, mezi nimi i Oldřich Říha. iDNES.cz [online]. 2016-09-15 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Říha
- oficiální stránky O. Říhy
- oficiální stránky kapely Katapult
- https://kultura.zpravy.idnes.cz/olda-riha-katapult-kladivo-na-zivot-d62-/hudba.aspx?c=A161103_130859_hudba_vha
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Katapult | |
---|---|
Oldřich Říha • Karel „Bigman Kódl“ Dvořák • Václav Zima Karel „Káša“ Jahn • Jiří „Dědek“ Šindelář • Anatoli Kohout • Jiří Stárek • Andy Budka • Ondřej Timpl | |
Studiová alba | 2006 (1980) • Rock de luxe (1986) • …a co Rock 'n' Roll !!! (1989) • Taste of Freedom (1990) • Chodníkový blues (1995) • Konec srandy (1999) • Všechno nebo nic (2005) • Radosti života (2010) • Kladivo na život (2016) • Nostalgia (2023) |
Koncertní alba | Katapult (1978) • Pozor, rock! Live 1988 (1987) • Long Live (2005) |
Související články |
Beatová síň slávy | |
---|---|
Kapela | Blue Effect (2004) • Pražský výběr (2005) • Hudba Praha / Jasná Páka (2006) • Katapult (2007) • Arakain (2008) • Visací zámek (2009) • Etc… (2010) • Tři sestry (2011) • The Plastic People of the Universe (2012) • Flamengo (2013) • Kabát (2014) • Stromboli (2015) • Progres 2 (2016) • Framus Five (2017) • Krucipüsk (2018) • Olympic (2019) • Krausberry (2020) • Marsyas (2021) • Synkopy 61 (2022) • Citron (2023) |
Osobnosti | Vladimír Mišík (2004) • Radim Hladík (2005) • Michal Pavlíček (2006) • Michal Prokop (2007) • Aleš Brichta (2008) • Lou Fanánek Hagen (2009) • Ota Petřina (2010) • Jan Haubert (2011) • Roman Dragoun (2012) • Vladimír Guma Kulhánek (2013) • Tomáš Hajíček (2014) • Kamil Střihavka (2015) • Martin Kraus (2016) • Luboš Pospíšil (2017) • Michal Ambrož (2018) • Jan Spálený (2019) • Pavel Váně (2020) • Petr Janda (2021) • Oldřich Říha (2022) • Jan Hrubý (2023) |
Osobnosti in memoriam | Jiří Schelinger (2004) • Milan Hlavsa (2005) • Petr Kalandra (2006) • Petr Novák (2007) • Miki Volek (2008) • Jiří Šindelář (2009) • František Kotva (2010) • Jan Ivan Wünsch (2011) • Vladimír Padrůněk (2012) • Ivan Martin Jirous (2013) • Vlado Čech (2014) • Petr Skoumal (2015) • Ota Petřina (2016) • Radim Hladík (2017) • Zdeněk Juračka (2018) • Oldřich Veselý (2019) • Filip Topol (2020) • Ivan Král (2021) • Luboš Andršt (2022) • Michal Ambrož (2023) |
Píseň | Čajovna (Blue Effect, 2019) • Traktor (Visací zámek, 2020) • Planeta Hieronyma Bosche II (Progres 2, 2021) • Kolej Yesterday (Michal Prokop a Framus Five, 2022) • Kuře v hodinkách (Flamengo, 2023) |