Normální matice

V lineární algebře se čtvercová komplexní matice A C n × n {\displaystyle {\boldsymbol {A}}\in \mathbb {C} ^{n\times n}} nazývá normální matice, pokud komutuje se svou hermitovsky sdruženou maticí, tj. pokud má vlastnost:

A H A = A A H {\displaystyle {\boldsymbol {A^{\mathrm {H} }A}}={\boldsymbol {AA^{\mathrm {H} }}}}

Reálná matice B R n × n {\displaystyle {\boldsymbol {B}}\in \mathbb {R} ^{n\times n}} je proto normální, právě když komutuje se svou transponovanou maticí:

B T B = B B T {\displaystyle {\boldsymbol {B^{\mathrm {T} }B}}={\boldsymbol {BB}}^{\mathrm {T} }}

Podle spektrální věty je matice normální, právě když je unitárně diagonalizovatelná.

Ukázka

Reálná matice A = ( 0 1 1 0 ) {\displaystyle {\boldsymbol {A}}={\begin{pmatrix}0&1\\-1&0\\\end{pmatrix}}} je normální, protože:

A T A = ( 0 1 1 0 ) ( 0 1 1 0 ) = ( 1 0 0 1 ) = ( 0 1 1 0 ) ( 0 1 1 0 ) = A A T {\displaystyle {\boldsymbol {A^{\mathrm {T} }A}}={\begin{pmatrix}0&-1\\1&0\\\end{pmatrix}}{\begin{pmatrix}0&1\\-1&0\\\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}1&0\\0&1\\\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}0&1\\-1&0\\\end{pmatrix}}{\begin{pmatrix}0&-1\\1&0\\\end{pmatrix}}={\boldsymbol {AA^{\mathrm {T} }}}}

Reálná matice B = ( 0 1 4 0 ) {\displaystyle {\boldsymbol {B}}={\begin{pmatrix}0&1\\4&0\\\end{pmatrix}}} není normální, protože:

B T B = ( 0 4 1 0 ) ( 0 1 4 0 ) = ( 16 0 0 1 ) ( 1 0 0 16 ) = ( 0 1 4 0 ) ( 0 4 1 0 ) = B B T {\displaystyle {\boldsymbol {B^{\mathrm {T} }B}}={\begin{pmatrix}0&4\\1&0\\\end{pmatrix}}{\begin{pmatrix}0&1\\4&0\\\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}16&0\\0&1\\\end{pmatrix}}\neq {\begin{pmatrix}1&0\\0&16\\\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}0&1\\4&0\\\end{pmatrix}}{\begin{pmatrix}0&4\\1&0\\\end{pmatrix}}={\boldsymbol {BB^{\mathrm {T} }}}}

Vlastnosti

Speciálními případy normálních matic jsou reálné symetrické, hermitovské, anithermitovské a unitární matice.

Spektrální věta

Matice A C n × n {\displaystyle {\boldsymbol {A}}\in \mathbb {C} ^{n\times n}} normální, právě když existují unitární matice U {\displaystyle {\boldsymbol {U}}} a diagonální matice D {\displaystyle {\boldsymbol {D}}} takové, že A = U D U H {\displaystyle {\boldsymbol {A}}={\boldsymbol {UDU}}^{\mathrm {H} }} . Jinými slovy, normální matice jsou unitárně diagonalizovatelné, neboli mají Schurův rozklad s diagonální maticí. Sloupce U {\displaystyle {\boldsymbol {U}}} tvoří ortonormální bázi složenou z vlastních vektorů A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} . Prvky na diagonále D {\displaystyle {\boldsymbol {D}}} jsou vlastní čísla A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} .

Ukázky

Vlastní čísla reálné matice A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} mohou být komplexní, a tím pádem i prvky matic U {\displaystyle {\boldsymbol {U}}} a D {\displaystyle {\boldsymbol {D}}} , jak ilustruje ukázka:

A = ( 0 1 1 0 ) U = 1 2 ( 1 1 i i ) , D = ( i 0 0 i ) {\displaystyle {\boldsymbol {A}}={\begin{pmatrix}0&1\\-1&0\\\end{pmatrix}}\implies {\boldsymbol {U}}={\tfrac {1}{\sqrt {2}}}{\begin{pmatrix}1&1\\i&-i\\\end{pmatrix}},\quad {\boldsymbol {D}}={\begin{pmatrix}i&0\\0&-i\\\end{pmatrix}}}

Pouze pro speciální případ reálné symetrické matice A R n × n {\displaystyle {\boldsymbol {A}}\in \mathbb {R} ^{n\times n}} jsou matice U {\displaystyle {\boldsymbol {U}}} i D {\displaystyle {\boldsymbol {D}}} také reálné.

Existují matice, které jsou diagonalizovatelné, ale nejsou normální. Tyto matice nelze unitárně diagonalizovat, neboli mají rozklad R D R 1 {\displaystyle {\boldsymbol {RDR}}^{-1}} , kde R {\displaystyle {\boldsymbol {R}}} je regulární ale nikoli unitární.

Ukázkou takové matice je

B = R D R 1 = ( 1 1 2 2 ) ( 2 0 0 2 ) ( 1 2 1 4 1 2 1 4 ) = ( 0 1 4 0 ) {\displaystyle {\boldsymbol {B}}={\boldsymbol {RDR}}^{-1}={\begin{pmatrix}-1&1\\2&2\\\end{pmatrix}}{\begin{pmatrix}-2&0\\0&2\\\end{pmatrix}}{\begin{pmatrix}-{\tfrac {1}{2}}&{\tfrac {1}{4}}\\{\tfrac {1}{2}}&{\tfrac {1}{4}}\\\end{pmatrix}}={\begin{pmatrix}0&1\\4&0\\\end{pmatrix}}}

Další vlastnosti

  • Normální matice je unitární, právě když všechna její vlastní čísla (její spektrum) jsou komplexní jednotky.
  • Normální matice je hermitovská, právě když má všechna vlastní čísla reálná.
  • Součet ani součin dvou normálních matic nemusí být normální. Pro normální matice, jejichž součin komutuje, však platí následující:
Jsou-li A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} a B {\displaystyle {\boldsymbol {B}}} normální, přičemž A B = B A {\displaystyle {\boldsymbol {AB}}={\boldsymbol {BA}}} , pak jsou normální i matice A B {\displaystyle {\boldsymbol {AB}}} a A + B {\displaystyle {\boldsymbol {A}}+{\boldsymbol {B}}} . Dále existuje unitární matice U {\displaystyle {\boldsymbol {U}}} taková, že U A U H {\displaystyle {\boldsymbol {UAU}}^{\mathrm {H} }} a U B U H {\displaystyle {\boldsymbol {UBU}}^{\mathrm {H} }} jsou diagonální matice. Jinými slovy, A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} a B {\displaystyle {\boldsymbol {B}}} jsou současně diagonalizovatelné.
V tomto speciálním případě jsou sloupce U H {\displaystyle {\boldsymbol {U}}^{\mathrm {H} }} vlastními vektory A {\displaystyle {\boldsymbol {A}}} i B {\displaystyle {\boldsymbol {B}}} a tvoří ortonormální bázi v C n {\displaystyle \mathbb {C} ^{n}} . Jde o kombinaci tvrzení, že nad algebraicky uzavřeným tělesem jsou komutující matice současně triangularizovatelné a že normální matice jsou diagonalizovatelné. Zde je navíc možné obojí provést současně.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Normal matrix na anglické Wikipedii a Normale Matrix na německé Wikipedii.

Literatura

  • BEČVÁŘ, Jindřich. Lineární algebra. 1. vyd. Praha: Matfyzpress, 2019. 436 s. ISBN 978-80-7378-392-1. 
  • HLADÍK, Milan. Lineární algebra (nejen) pro informatiky. 1. vyd. Praha: Matfyzpress, 2019. 328 s. ISBN 978-80-7378-378-5. 
  • OLŠÁK, Petr. Lineární algebra [online]. Praha: 2007 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 

Související články