Neuroglie

Jeden z typů gliových buněk

Neuroglie (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky neuronů. Neuroglie byly objeveny v roce 1856 patologem Rudolfem Virchowem a jejich název pochází z řeckého γλία a γλοία (lepidlo), což mělo symbolizovat spojení nervové tkáně. Průměrně připadá na jeden neuron jedna glie.

Klasifikace

Centrální glie

Makroglie

  • Astroglie (astrocyty) – velké, podpírají a vyživují neurony, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). Plazmatické astrocyty najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. Fibrilární astrocyty se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.
  • Oligodendroglie (oligodendrocyty) – nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují myelin; najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se Schwannovými buňkami periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno.
  • Ependymální buňky vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Ependymové buňky také tvoří tzv. plexus chorioideus v mozkových komorách, jež produkuje mozkomíšní mok (likvor). Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.
Typy gliových buněk

Mikroglie

Mikroglie – jsou nejmenší, mají obrannou funkci – schopnost fagocytózy; jsou součástí monocyto-makrofágového systému. Byla u nich prokázána schopnost dělení. Slouží k regulaci plasticity a ovlivňují vývoj mozku (synaptogeneze, apoptóza)

Periferní glie

  • Schwannova buňka – obdoba oligodendroglie v periferním nervovém systému, ale myelinisuje pouze jedno vlákno.
  • Satelitní buňka – malé kubické buňky obalující neurony v gangliích.

Specialisovaná glie

  • Pinealocyty – buňky tvořící hlavní část epifýzy.
  • Pituicyty – specialisované astrocyty v zadním laloku hypofýzy.
  • Müllerovy buňky – glie tvořící podpůrnou tkáň a ohraničující membrány sítnice.

Související články

Externí odkazy

Mozek (lidský mozek)
přední mozek (prosencephalon)
koncový mozek (telencephalon)
mezimozek (diencephalon)
pretectum • epithalamus (epifýza) • thalamus (dorzální a ventrální) • hypothalamus (hypofýza) • subthalamusmetathalamus
střední mozek (mesencephalon)
zadní mozek (rhombencephalon)
retikulární formacemozkové komory (mozkomíšní mokSylviův kanálek) • mozkové plenycévní zásobeníhlavové nervy • vývoj mozku • onemocnění • úrazyneuron (synapseneurotransmitery) • neuroglie
Nervová tkáň
CNS
000neuroglie
izolační myelinizace
ostatní
PNS
pojivová tkáň
000neuroglie
izolační myelinizace
neuron
nerv
části
soma
axon
dendrit
typy
smyslový = aferentní nerv
  • GSA
  • GVA
  • SSA
  • SVA
  • vlákna
    • Ia
    • Ib nebo Golgi
    • II nebo Aβ
    • III nebo Aδ nebo rychlá bolest
    • IV nebo C nebo pomalá bolest
  • motorický = eferentní nerv
    zakončení
    synapse
    smyslový receptor
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • NKC: ph289375
    • BNF: cb16758133d (data)
    • NLI: 987007565533805171
    • TA98: A14.0.00.005