Mustafa Fadilpašić
Mustafa Fadilpašić | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1835 Sarajevo |
Úmrtí | 6. prosince 1892 (ve věku 56–57 let) Sarajevo |
Profese | politik |
Náboženství | islám |
Commons | Mustafa-beg Fadilpašić |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mustafa-beg nebo Mustaj-beg Hajruddin Fadilpašić (1835/1836 Sarajevo, osmanská říše – 6. prosince 1892 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl sarajevský starosta bosňáckého původu. V dobových dokumentech je příjmení uváděno i jako Fadil Pašić.
Životopis
Narodil do vlivné a zámožné rodiny osmanského úředníka a velkostatkáře Fadil-paši Šerifoviće. Mustafa vyrůstal a vzdělával se v Cařihradu, kde jeho otec dlouhodobě pracoval. Jistý čas s rodinou pobýval v Egyptě. Krátce po návratu do Bosny (někdy před rokem 1870) se oženil s Nuri/Nurou Gradaščević, ve své době nejbohatším pozemkovým vlastníkem v celé Bosně i Hercegovině. Společně přivedli na svět syny Sadika a Fadila. Podruhé se oženil s Kjanou Sulejmanpašić z Bugojna.
Fadil-paša Šerifović se roku 1878 přišel poklonit přicházejícím rakousko-uherským okupačním jednotkám, nicméně kvůli nevybíravému jednání jejich velitele Josipa Filipoviće se rozhodl emigrovat do osmanské říše. Později 25. listopadu 1882 zemřel v Cařihradu. Mustafa-beg Fadilpašić byl v srpnu 1878, téměř okamžitě po vstupu habsburských vojsk do bosenské metropole, jmenován prvním starostou Sarajeva a jako loajální úředník ve funkci setrval až do své smrti. Mandát zastupitele obhájil roku 1884, 1887 a 1890. Současně byl od roku 1883 předsedou Vakufského pověřenectva, které spravovalo rozsáhlý majetek islámských nadací v Bosně a Hercegovině. Na počest svého otce používal příjmení Fadilpašić, stejně jako jeho bratr Mahmut-beg (1853/1854–1912, zvolen sarajevským zastupitelem 1887, 1890, 1893, 1896, 1899, 1902, 1905 a 1910, 1908 nebyl zvolen) a Omer-beg (1838/1839–1887[1], zvolen sarajevským zastupitelem 1884 a 1887).[2]
Za Fadilpašićova mandátu byla započata rozsáhlá přestavba Sarajeva. Velkou měrou tomu pomohl rozsáhlý požár, který poničil centrum města roku 1879. V Sarajevu byla rovněž zavedena tramvajová doprava, nejprve jako koňská dráha (1885).[3]
Fadilpašić byl nositelem řady vyznamenání: roku 1879 obdržel řád železné koruny III. třídy (odznak na prsou), roku 1882 řád Františka Josefa II. třídy[4], komtur s hvězdou, a nakonec roku 1888 řád železné koruny II. třídy (odznak na krční stuze)[5].
Mustafa-beg zemřel 6. prosince 1892 ve Vakuské nemocnici v Sarajevu, kam byl téhož převezen po záchvatu nevolnosti. Zádušní mše se uskutečnila druhého dne v sarajevské Carově mešitě. Tělesné ostatky byly uloženy ve dvoře Gazi Husrev-begovy mešity.[6]
Reference
- ↑ Omer beg Fadil Pašić. Sarajevski list. 21. 10. 1887, roč. X, čís. 123, s. 2.
- ↑ KAMBEROVIĆ, Husnija. Zemljišni posjedi obitelji Fadilpašić – Prilog historiji bosanskih begova. Radovi: Radovi Zavoda za hrvatsku povijest Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu. 1998, roč. 30, čís. 1, s. 175–183. Dostupné online.
- ↑ Mustafa beg Fadilpašić. Sarajevski list. 7. 12. 1892, roč. XV, čís. 147, s. 1.
- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 2. 6. 1882, roč. V, čís. 66, s. 1.
- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 24. 8. 1888, roč. XI, čís. 99, s. 1.
- ↑ Lahka mu zemlja gdje leži!. Bošnjak. 8. 12. 1892, roč. II, čís. 49.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mustafa Fadilpašić na Wikimedia Commons
Starostové Sarajeva | |
---|---|
1878–1892: Mustafa Fadilpašić • 1893–1899: Mehmed Kapetanović • 1899–1905: Nezir Škaljić • 1905–1910: Esad Kulović • 1910–1915: Fehim Ćurčić • 1918–1920: Aristotel Petrović • 1920–1922: Ljudevit Novat • 1922–1927: Ibrahim Hadžiomerović • 1928–1929: Edhem Bičakčić • 1929–1935: Asim Mutevelić • 1935: Ibrahim Sarić • 1935–1939: Edhem Bičakčić • 1939–1941: Muhamed Zlatar • 1941: Atih Hadžikadić • 1941–1942: Hasan Demirović • 1942–1945: Mustafa Softić • 1945–1947: Husein Brkić • 1947–1948: Ferid Čengić • 1948–1955: Dane Olbina • 1955–1965: Ljubo Kojo • 1962–1963: Lazo Materić • 1963–1965: Vaso Radić • 1965–1967: Salko Lagumdžija • 1967–1973: Džemal Muminagić • 1973–1975: Dane Maljković • 1975–1981: Anto Sučić • 1981–1983: Emerik Blum • 1983–1985: Uglješa Uzelac • 1985–1987: Kemal Hanjalić • 1987–1989: Salko Selimović • 1989–1990: Juraj Martinović • 1990–1994: Muhamed Kreševljaković • 1994–1996: Tarik Kupusović • 1998–2000: Rasim Gačanović • 2000–2005: Muhidin Hamamdžić • 2005–2009: Semiha Borovac • 2009–2013: Alija Behmen • 2013–2017: Ivo Komšić • 2017–2021: Abdulah Skaka od 2021: Benjamina Karićová |