Multinomické rozdělení

Multinomické rozdělení popisuje četnost dvou a více jevů, které jsou výsledkem nějakých pokusů. Multinomické rozdělení musí vyhovovat podmínkám:

  1. Pokusy jsou na sobě nezávislé.
  2. Z jevů vždy musí nastat vždy právě jeden.
  3. Pravděpodobnosti výsledných jevů jsou ve všech pokusech stejné.

Pravděpodobnost, že po N {\displaystyle N} pokusech nastane i-tá možnost z M {\displaystyle M} možných právě k i {\displaystyle k_{i}} krát je: P ( k 1 , . . . , k i , . . . , k M ) = M ! k 1 ! . . . k i ! . . . k M ! P 1 k 1 . . . P i k i . . . P M k M {\displaystyle P(k_{1},...,k_{i},...,k_{M})={\frac {M!}{k_{1}!...k_{i}!...k_{M}!}}P_{1}^{k_{1}}...P_{i}^{k_{i}}...P_{M}^{k_{M}}} ,

kde k i {\displaystyle k_{i}} je četnost i-tého výsledku a P i {\displaystyle P_{i}} je pravděpodobnost, že nastane i-tý výsledek v jednom pokusu.

Základní parametry (střední hodnota, rozptyl, závislost) multinomického rozdělení jsou:

E ( k i ) = N P i {\displaystyle E(k_{i})=NP_{i}}

V ( k i ) = N P i ( 1 P i ) {\displaystyle V(k_{i})=NP_{i}(1-P_{i})}

c o v ( k i , k j ) = N P i P j ,       i j {\displaystyle cov(k_{i},k_{j})=-NP_{i}P_{j},\ \ \ i\neq j}

Příkladem může být například rozdělení četností jednotlivých hodnot na kostce, se kterou házíme. Pokud by nás zajímala pouze četnost jedné hodnoty na kostce v n nezávislých pokusech, pak by se jednalo o binomické rozdělení.

Literatura

  • ZVÁRA, Karel. Biostatistika. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0739-5.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4263656-5