Montblanský masiv

Montblanský masiv Massif du Mont Blanc
Montblanský masiv
Nejvyšší bod	4 809 m n. m. (Mont Blanc)
Nadřazená jednotka	Západní Alpy
Sousední jednotky	Chablais-Faucigny, Bornes-Bauges-Aravis, Grajské Alpy, Walliské Alpy, Beaufortain
Světadíl	Evropa
Stát	Francie Francie Itálie Itálie Švýcarsko Švýcarsko
Horniny	břidlice, rula, žula, vápenec
Povodí	Arve (Rhôna), Isère
Souřadnice	45°50′ s. š., 6°51′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Montblanský masiv je pohoří v Západních Alpách, rozkládající se na území Francie, Itálie a Švýcarska. Většina celkové rozlohy (1 500 km²) masivu však leží ve Francii. Toto pohoří má zcela jedinečné postavení v rámci Alp. Právě zde se nachází nejvyšší hora Alp i celé Evropy - Mont Blanc (4 810 m n. m.).

Charakter

Na území Montblanského masivu lze pozorovat pestrou krajinu, čítající v sobě vysoké, mohutně zaledněné vrcholy, skalní stěny, které jsou jedny z nejvyšších v Evropě, skalní věže a jehly, ale také trávou a horskými loukami porostlé vrcholky a ledovcová jezera.

Geologie

Pohoří je tvořeno nejstaršími krystalickými horninami. Tyto horniny se zde nalézaly již v dobách, kdy ostatní masivy Alp byly ještě zatopeny oceánskou vodou. Vyvrásnění oceánského dna vyzvednulo masiv do nejvyšších poloh a okolní sedimentární vrstvy byly sneseny. V oblasti vrcholu Mont Joly (2525 m) na samém západě masivu jsou patrné mohutné vápencové příkrovy, jež překrývají základní krystalickou hmotu. Právě pevná žula vytváří v oblasti Aiguilles de Chamonix nebo Arete di Diable ježaté hřebeny s četnými jehlami a věžemi.

Ledovce

Nejvýznamnější ledovce jsou: Mer de Glace (40 km²), Ghiacciao del Miage, Ghiacciao del Brenva, Ghiacciao del Triolet, Argentière, Bossonský ledovec (francouzsky Glacier des Bossons) a Glacier de Bionassay.

Poloha

Sever pohoří ohraničují údolí řek Eau Noire a Arve, která jej oddělují od sousedního, mnohem nižšího masivu Chablais-Faucigny. V údolí řeky Arve leží nejznámější horská střediska oblasti Chamonix a Les Houches. Spojnice města Martigny (Švýcarsko), doliny Val d'Entremont, silničního sedla Velký Svatobernardský průsmyk (2469 m) a města Aosta (Itálie) vymezují hranice pohoří na východě. Jih oblasti je vymezen spojnicí měst Courmayeur - Aosta a údolí řek Dora di Verney a Dora Baltea (Valle d'Aosta). Na západě tvoří hranici údolí řeky Arly a spojnice měst Saint-Gervais-les-Bains a Megéve.

Členění

Montblanský masiv se dělí na několik významných horských skupin:

• Mont Berio-Blanc (Itálie)
• Tré-la-Tete (Itálie)
• Mont Blanc (Francie, Itálie)
• Grandes Jorasses (Francie, Itálie)
• Aiguille Verte (Francie)
• Argentiere (Francie, Švýcarsko)
• Trient (Švýcarsko)
• Aiguilles de Chamonix (Francie)

Nejvyšší vrcholy

V Montblanském masivu se nachází na 18 horských štítů převyšujících 4 000 metrů nad hladinou moře.

Turismus

Významnými dolinami masivu jsou Val Ferret, Val Veni a Vallée de Chamonix. Údolí Montblanského masivu jsou využívána zejména nejvýznačnějšími turistickými středisky, jako jsou na italské straně Courmayeur propojený Montblanským tunelem o délce 11,5 km s francouzským střediskem Chamonix. Jihozápadně od Chamonix se nachází lyžařské areály střediska Les Houches. Soustava lanovek z obou zemí končí na vrcholu Aiguille du Midi (3 842 m n. m.) a dosahuje tak druhého nejvyššího bodu horní stanice lanové dráhy v Evropě. Ve Švýcarsku patří mezi nevýznamnější turistická místa silniční sedlo Col de la Forclaz (1 526 m) a obec Champex. Mezi významné lyžařské terény patří oblast vrcholu Mont d'Arbois (1 833 m n. m.) na západě pohoří, vypínající se nad městem Saint-Gervais-les-Bains. Odsud také vede směrem k Mont Blancu železnice zvaná Tramway du Mont-Blanc, jejíž horní stanice je ve výšce 2 372 m n. m. na ledovci Glacier de Bionassay.

Za tyto skutečnosti však celý region, jehož návštěvnost je skutečně enormní, platí svou daň. Údolí Chamonix je obleženo turisty v jakoukoli roční dobu a desítky lanovek vyváží denně tisíce návštěvníků do velkých výšek. Turistické možnosti oblasti jsou velké. Sahají od těžkých ledovcových túr po nenáročné vycházky. Jedná se však spíše o francouzskou část. Na italské straně není možností, vzhledem k nepřístupnosti terénu, mnoho. Schůdné terény se nalézají spíš jižněji hlavního hřebene (Monte Favre, Testa Bernarda).

Literatura

• publikace: Francouzské Alpy (Průvodce po evropských horách, vydavatelství Mirago, Ivo Petr) - ISBN 80-85922-62-2
• publikace: Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Montblanský masiv na Wikimedia Commons
• Montblanský masiv na serveru Summitpost (anglicky)
• Tour du Mont Blanc (anglicky)

Pohoří v Alpách na území Itálie – Italské Alpy
Adamello-Presanella • Bergamské Alpy • Bernina • Brenta • Dolomity • Fleimstalské Alpy • Gardské hory • Grajské Alpy • Julské Alpy • Karnské Alpy • Kottické Alpy • Ligurské Alpy • Livigno • Montblanský masiv • Ortles • Ötztalské Alpy • Platta • Přímořské Alpy • Rieserferner • Sarntalské Alpy • Sesvenna • Stubaiské Alpy • Tambo • Tessinské Alpy • Vicentinské Alpy • Walliské Alpy • Zillertalské Alpy

Pohoří v Alpách na území Švýcarska – Švýcarské Alpy
Adulské Alpy • Albula • Appenzellské Alpy • Bernina • Bernské Alpy • Freiburské Alpy • Glarnské Alpy • Gotthard • Chablais-Faucigny • Jura • Livigno • Montblanský masiv • Platta • Plessurské Alpy • Rätikon • Samnaunské Alpy • Sesvenna • Schwyzské Alpy • Silvretta • Tambo • Tessinské Alpy • Urnské Alpy • Walliské Alpy