Meteorologická družice

Družice NOAA GOES-8

Meteorologické družice jsou umělá kosmická tělesa, která slouží k získávání dat o stavu atmosféry Země. Lidstvo je vysílá na oběžné dráhy od roku 1959.

Rozdělení meteorologických družic

Meteorologické družice jsou experimentální a operativní. Meteorologické experimentální družice slouží k výzkumu atmosféry, ověřování teorií a předpokladů.

Meteorologické operativní družice jsou určeny ke stálému získávání dat pro potřeby předpovědi počasí.

Meteorologové díky těmto družicím mohou varovat před blížícími se nebezpečnými jevy, jako třeba hurikány, uragány, tajfuny nebo smrště.

Dělení podle typu drah

Meteorologické družice se dělí podle typu drah na družice polární a geostacionární. Mezi polární družice patří v současné době družice NOAA POES a od roku 2006 a 2012 se k nim přidaly družice MetOp provozované EUMETSAT.

Geostacionární meteorologické družice jsou GOES (GOES-west a GOES-east) – provozované NASA a NOAA, METEOSAT – provozovaný EUMETSAT, Elektrol-L – provozovaný Ruskem, MTSAT – provozovaný Japonskem, Fengyun (FY) – provozovaný Čínou, INSAT – provozovaný Indií.

Historie

Za první meteorologickou družici je pokládán Vanguard 2, který byl vypuštěn 17. února 1959.[1] Ta se však nedostala na určenou oběžnou dráhu Země.

Za první úspěšnou meteorologickou družici je pokládán TIROS-1 (Television InfraRed Observation Satelite). Přestože tato družice pracovala jen 78 dní, poskytla mnohem více dat než Vanguard 2.

Američané vyvinuli několik meteorologických operačních družicových systémů – ESSA, ITOS, DMSP, NIMBUS, TIROS, SMS, GOES. Sověti začali využívat svou řadu KOSMOS a METEOR, Evropa začala s METEOSATem, Japonsko s družicemi GMS.[2]

Galerie

  • Družice NOAA GOES-2
    Družice NOAA GOES-2
  • Družice NOAA GOES-4
    Družice NOAA GOES-4
  • Družice NOAA GOES-N
    Družice NOAA GOES-N
  • Družice MTSAT-1
    Družice MTSAT-1
  • Model družice Electro-L
    Model družice Electro-L

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Meteorologické družice, s. 200. 
  2. Encyklopedie kosmonautiky, str. 209.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Meteorologie
obory
aerologie • aeronomie • bioklimatologie • dynamická meteorologie • fyzikální meteorologie • hydrometeorologie • klimatologie • meteorologická technika • nauka o chemismu atmosféry • nauka o radioaktivitě atmosféry • synoptická meteorologie
užitá meteorologie
agrometeorologie • lesnická meteorologie • letecká meteorologie • lékařská meteorologie • námořní meteorologie • silniční meteorologie
přístroje
aktinometr • anemograf • anemometr • aneroid • barograf • barometr • družice (METEOSAT) • heliograf • profiler • psychrometr • pyranometr • pyrheliometr • radar • raketa • sodar • srážkoměr • teploměr • vlhkoměr
prvky
jevy
informace
aerologický diagram • biozátěž • CAPE • družicový snímek • izolinie (izobara • izohumida • izohypsa • izochora • izoterma) • kód (SYNOP • TEMP • CLIMAT • TAF • Q) • mapa • meteogram • meteorologická výstraha • model numerické předpovědi počasí (ALADIN • MEDARD) • předpověď počasí • aktivita klíšťat • povodňová aktivita • předpověď počasí pro alergiky • UV index • vertikální řez atmosférou • znečištění ovzduší
Autoritní data Editovat na Wikidatech