Lehnické knížectví
Lehnické knížectví Księstwo Legnickie Herzogtum Liegnitz
| |||||||
Geografie
| |||||||
Hlavní město | Lehnice | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Jazyky | |||||||
Náboženství | |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní zřízení | |||||||
Mateřská země | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Lehnické knížectví (polsky Księstwo Legnickie, německy Herzogtum Liegnitz) bylo jedním ze slezských knížectví, které se rozkládalo v okolí města Lehnice.
Historie
Město Lehnice bylo od roku 1163 sídelním městem dolnoslezských knížat a roku 1248 se stalo sídelním městem stejnojmenného knížectví, které založil Piastovec Boleslav II. Lysý. Krátce předtím, roku 1241, se u města strhla slavná bitva u Lehnice mezi křesťanským rytířstvem a mongolskými vojsky, v níž padl kníže Jindřich II. Pobožný.
V důsledku rozporů mezi syny knížete Boleslava III. se knížectví stalo součástí zemí Koruny české roku 1329, kdy se poddalo českému králi v léno. V průběhu věků se knížectví slučovalo a rozdělovalo s Břežským knížectvím a to až do vymření Piastovců roku 1676 knížetem Jiřím Vilémem. Po jeho smrti bylo knížectví pod přímou vládou českého krále až do roku 1742, kdy v důsledku Slezských válek připadlo Prusku.
Titul lehnického knížete krátce ožil roku 1824, kdy pruský král Fridrich Vilém III. udělil titul kněžny lehnické své morganatické manželce Augustě von Harrach. Vzhledem k tomu, že z toho svazku se nenarodily žádné děti, titul opět vyhasnul roku 1873 se smrtí kněžny Augusty.
Literatura
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lehnické knížectví na Wikimedia Commons
- Lehnice ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Historická území v dnešním Polsku | |
---|---|
Velkopolsko | |
Kujavsko | Brzesko-Kujavsko • Bydhošťsko • Gniewkowsko • Inowrocławsko • Dobrzyňsko |
Lenčicko a Sieradzsko | Lenčicko • Sieradzsko • Věluňsko |
Mazovsko | Czersko • Plocko • Rawsko • Varšavsko |
Malopolsko | |
Slezsko | Dolní Slezsko (Břežsko • Hlohovsko • Javorsko • Kladsko • Lehnicko • Olešnicko • Volovsko • Vratislavsko • Zaháňsko) • Horní Slezsko (Bytomsko • Kozelsko • Opolsko • Osvětimsko • Prudnícko • Ratibořsko • Seveřsko • Těšínsko • Zátorsko) |
Pomořansko | Pomořansko (Přední Pomořansko • Zadní Pomořansko • Slupsko) • Pomoří (Bory • Kašubsko • Koťevsko • Lęborsko-Bytowsko • Povislí • Chelmiňsko) |
Prusko | |
Východní pohraničí | Červená Rus (Přemysko • Sanocko) • Podlesí • Polesí • Suwalsko (Sudovia) |