Ladislav Machoň

Ladislav Machoň
Narození	28. dubna 1888 Královské Vinohrady[1] Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. prosince 1973 (ve věku 85 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Centrální hřbitov v Pardubicích
Povolání	architekt, designér, scénograf a urbanista
Manžel(ka)	Augusta Machoňová-Müllerová
Příbuzní	Alexandr Vladimír Hrska (švagr)[2] Jan Perner[3]
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Machoň (28. dubna 1888 Královské Vinohrady^[1] – 22. prosince 1973 Praha) byl český architekt, představitel art deco a funkcionalistické architektury. Je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově^[4] ve společné hrobce s železničním stavitelem Janem Pernerem.

Život

Studoval na čes. technice v Praze u prof. Josefa Schulze a Josefa Fanty. Od roku 1909 byl v ateliéru Jana Kotěry. Studijní cesty vykonal po Německu (1910), Belgii, Francii, Nizozemsku a Anglii (1911), po Dalmácii, Istrii, Dánsku, Švédsku, Norsku, Jugoslávii a Itálii.

Z jeho nejznámějších realizací jsou interiéry Právnické fakulty UK v Praze, přestavba a interiéry Klementina a Machoňova pasáž v Pardubicích, kterou provedl ve spolupráci se sochařem Ottou Gutfreundem.

Dílo

Praha

• Hotel Zlatá husa, čp. 839 – interiéry (1912)
• Dvojdům bratří Čapků (1923–1924), ul. Bratří Čapků (v době vzniku Úzká) čp. 1853/28 a 1854/30
• Dům architekta Aloise Kubíčka, ul. Cukrovarnická čp. 495, tuto vilu zakoupil v roce 1962 český kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista Jiří Winter Neprakta
• Kolonie rodinných domů stavebního družstva Domov (1921–1925), Praha 3 – Žižkov^[5]
• Vila sochaře Otakara Španiela (1924), Na Ořechovce čp. 487
• Klementinum I (1924–1925), dvorní přístavby půjčovny knih pro Univerzitní a Technickou knihovnu
• Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1926–1929), realizace projektu Jana Kotěry po jeho smrti
• Vila úředníka Františka Pokorného (1927), Dykova čp. 960/4 (původně Hviezdoslavova), Královské Vinohrady
• Budova poštovního úřadu (1929–1930), třída Milady Horákové (původně Belcrediho)
• Interiér automatu Koruna, Václavské nám. (1931)
• Švehlova sokolovna (1932), ul. U Branek, Praha-Hostivař ^[6]
• Černý pivovar, Karlovo náměstí (1933)
• Klementinum II (1934–1935)
• Špíškova vila (1933), ul. Na Babě čp. 1777, Praha 6 - Dejvice, Osada Baba ^[7]
• Malá benzinová pumpa (1936), Praha 5 – Zličín, ulice Na Radosti.^[8]
• Hrskova vila (1938), ul. Na Babě čp. 1807, Praha 6 - Dejvice^[9]
• Zahrada Uměleckoprůmyslového musea v Praze (1940), spolupráce s Jaroslavem Horejcem

Pardubice

• Ředitelství pošt a telegrafů (1923–1925)
• Obchodní dům Passage (1924–1925)
• Státní reálka (1925–1929)
• Okresní soud a berní úřady (1931–1935)
• Poštovní a telegrafní úřad (1929–1938)

Postoloprty

• Česká základní škola, projekt 1923, realizace 1934^[10]

Broumov

• Masarykova ZŠ, projekt 1925 - STAVBA ČESKÉ OBECNÉ A OBČANSKÉ ŠKOLY

Londýn

• Automat (1938) na Regent Street

Naarden

• Památník J. A. Komenského (1934–1937)

Odkazy

Reference

Literatura

• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 117, 120, 121
• Emanuel Poche: Prahou krok za krokem, Praha, 1958
• Emanuel Poche a kol.:Umělecké památky Čech, díl 3., Academia 1980
• Panoch, Pavel; Lukeš, Zdeněk. Ve víru modernosti. : Helios, 2008. ISBN 80-85211-23-8 (česky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Machoň na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Machoň
• Idnes.cz: Společnou hrobku Pernera a Machoně získali nadšenci za korunu. Monika Suchá, 11.03.2015.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.