Kara Mustafa

Kara Mustafa
Narození1634
Merzifon
Úmrtí25. prosince 1683 (ve věku 48–49 let)
Bělehrad
Příčina úmrtíPoprava uškrcením
Místo pohřbeníEdirne
Povolánívoják, politik a vojevůdce
RodRodina Köprülü
PříbuzníKöprülü Mehmed Pasha (tchán)
Funkcekapudan paša (1666–1670)
velký vezír Osmanské říše (1676–1683)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kara Mustafa Paša (1634/1635, Merzifon – 25. prosinec 1683) byl osmanským generálem a velkovezírem. Byl ústřední postavou závěrečné fáze osmanského vojenského snažení ve střední Evropě. Jako mladík byl adoptován mocnou rodinou dědičných velkovezírů Köprülüovců. Svojí službou pro stát a oddaností k rodině Köprülüovců se vyznamenal a získal si náklonnost mocných mecenášů. Roku 1663 se stal vezírem a roku 1665 hlavním velitelem osmanské flotily.

Kariéra

Narodil se albánským rodičům[1][2] v Merzifonu a výchovy se mu dostalo v rodině Mehmeda Köprülüye. Také se do této mocné rodiny přiženil.[3] V roce 1659 se stal místním vládcem v Silistře a následně zastával několik důležitých postů. Po deset let působil jako náměstek svému švagrovi, velkému vezírovi Köprülü Fazılovi Ahmedovi Pašovi, když byl u sultánského dvora nepřítomen.

Vojenská kariéra

Ve válce s Polskem roku 1672 sloužil jako velitel pozemních vojsk. Byla to právě jeho zásluha, že během mírových jednání s Polskem, které po válce následovaly, si vynutil připojení oblasti Podolí k Osmanské říši. Když roku 1676 zemřel jeho předchůdce ve funkci velkovezíra, jeho nástupcem se stal Kara Mustafa jako hodnostář, který se osvědčil ve správě říše.

Bitva u Vídně

Kara Mustafa během popravy úškrcením hedvábnou šňůrou 25. prosince 1683.

V roce 1683 byl sultánem Mehmedem IV. pověřený vést asi dvousettisícové vojsko[pozn. 1] s úmyslem dobýt Vídeň, zlomit moc Habsburků a ovládnout střední Evropu. S početnou armádou se Kara Mustafa dostal až k Vídni, oblehl město a připravoval se na jeho dobytí. Situace pro Vídeň vypadala beznadějně, dokud 12. září 1683 nepřišla Rakušanům na pomoc polská armáda v čele s Janem III. Sobieskim. V následující bitvě se obzvláště vyznamenala polská husarská jízda; osmanští Turci se dali na ústup a stáhli se do Uherska.[5]

Po porážce u Vídně už Osmané nebyli schopni obnovit svou vojenskou moc a v roce 1686 se po sérii porážek museli stáhnout z Uherska – jejich vojenská moc ve střední Evropě definitivně zanikla. Porážky na balkánské frontě vyvolaly v Istanbulu politickou krizi a sultán Mehmed IV. byl svržen. Ještě předtím byl však Kara Mustafa, jako hlavní viník potupné porážky, zbaven všech funkcí a hodností a na příkaz sultána Mehmeta IV., slavnostně popraven.[pozn. 2]

Jeho ostatky jsou uloženy v Edirne.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Osmanské síly pozůstávaly ze šedesátitisícové armády janičářů a sipahíjů, osmdesátitisícových pomocných sborů z Balkánu a armády divokých Tatarů.[4]
  2. ↑ Podle starého osmanského zvyku byl uškrcen hedvábnou šňůrou.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kara Mustafa na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ HAMILTON, Alastair; GROOT, Alexander Hendrik de; BOOGERT, Maurits H. Van Den. Friends and Rivals in the East: Studies in Anglo-Dutch Relations in the Levant from the Seventeenth to the Early Nineteenth Century. [s.l.]: BRILL, 2000-01-01. Dostupné online. ISBN 9004118543. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ Evliya Çelebi (ed. by von Hammer-Purgstall). The Travels of Evliya Efendi. [s.l.]: [s.n.], 1834-01-01. Dostupné online. S. 156. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ The Siege of Vienna, John Stoye, p. 18.
  4. ↑ FERGUSON, Niall. Civilizace: Západ a zbytek světa. Překlad Emanuel Geissler. Praha: Argo/Dokořán, 2014. (Zip; sv. 43). S. 68. 
  5. ↑ Ferguson, s. 68-72.
  6. ↑ Ferguson, s. 72.

Literatura

  • E. van Donzel, Islamic Desk Reference: Compiled from the Encyclopaedia of Islam, Brill Academic Publishers, p 219
  • Robert Bator, Daily Life in Ancient and Modern Istanbul, Runestone Press, p 42
  • Douglas Arthur Howard, The History of Turkey, Greenwood Press, p 195
  • John Freely - Inside the Seraglio, published 1999, Chapter 9: Three Mad Sultans

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kara Mustafa na Wikimedia Commons
  • Osoba Kara Mustafa ve Wikicitátech
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech