Johan Vilhelm Snellman
Johan Vilhelm Snellman | |
---|---|
Rodné jméno | Johan Vilhelm Snellman |
Narození | 12. května 1806 Stockholm |
Úmrtí | 4. července 1881 (ve věku 75 let) Tanskarla |
Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
Povolání | politik, filozof, spisovatel, vysokoškolský učitel a novinář |
Alma mater | Åbo Akademi Helsinská univerzita |
Témata | finština a Finové |
Ocenění | Řád sv. Vladimíra 3. třídy (1865) |
Politická příslušnost | Finnish Party |
Děti | Anders Henrik Snellman Johan Ludvig Snellman Wilhelm Snellman Karl Snellman |
Příbuzní | J. W. Snellman a Anna Snellman-Kaila[1] (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johan Vilhelm Snellman, ve Finsku známý jako J. V. Snellman, (12. května 1806, Stockholm, Švédsko – 4. července 1881, Kirkkonummi, Finsko) byl finský filozof, spisovatel, novinář a politicky aktivní muž, který se v 19. století velmi významně podílel na rozvoji finského národního sebevědomí a na uznání finštiny jako úředního jazyka na finském území (jazykový dekret vydal císař roku 1863). Ústředními pojmy Snellmanovy filozofie jsou "národ" a "národní povědomí", klíčem k němu je podle něj národní jazyk.
Snellman nezanedbatelně přispěl nejen k jazykové, ale i k měnové autonomii Finska. Díky němu byla roku 1865 na území Finska zavedena markka (v oběhu byla již od roku 1860 – navázána na ruský rubl).
Narodil se sice ve Stockholmu, ale roku 1813 se s rodiči přestěhoval do Finska, které bylo v letech 1809–1917 jako poloautonomní Velkoknížectví finské součástí Ruska. Ve Finsku se stal velkým obhájcem finského jazyka, kultury a finských zájmů, tzv. fennomanem. Byl také předsedou Finské literární společnosti, vyučoval na univerzitě v Helsinkách a stal se senátorem.
Dne 12. května se ve Finsku každoročně slaví Den J. V. Snellmana, neboli tzv. Den finské národní hrdosti (finsky J.V. Snellmanin päivä, suomalaisuuden päivä) a při této příležitosti se vyvěšuje finská vlajka.
Dílo
- Dissertatio academica absolutismum systematis Hegeliani defensura (Helsinky, 1835)
- Försök till framställning af logiken (Helsinky, 1837)
- Philosophisk elementarkurs (Stockholm, 1837–1840)
- Om det akademiska studium (1840)
- Det går an. En tafla ur lifvet, fortsättning (1840)
- Versuch einer speculativen Entwicklung der Idee der Persönlichkeit (Tübingen, 1841)
- Läran om staten (Stockholm, 1842)
- Tyskland. Skildringar och omdömen från en resa 1840–1841 (Stockholm, 1842)
- De spiritus ad materiam relatione (Helsinky, 1848)
Odkazy
Reference
- ↑ Kuka kukin on. Otava. 1954. Dostupné online. [cit. 2017-12-20].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johan Vilhelm Snellman na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johan Vilhelm Snellman
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |