Jiří Červený

Jiří Červený
Jiří Červený
Narození	14. srpna 1887 Hradec Králové, Čechy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. května 1962 (ve věku 74 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov [1]
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	hudební skladatel, spisovatel, dramatik, advokát a textař
Choť	Žofie Bergerová 1. manželka Erna Červená 2. manželka
Děti	Soňa Červená dcera
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. Jiří Červený (14. srpna 1887 Hradec Králové^[2] – 6. května 1962 Praha) byl český kabaretiér, humorista, spisovatel a hudební skladatel.

Původním povoláním byl právník. V roce 1909 založil kabaret Červená sedma, v letech 1918–1922 byl jeho ředitelem. Po zániku Červené sedmy provozoval v letech 1923–1949 soukromou advokátní praxi.

Život

Narodil se do rodiny Bohumila Červeného, prokuristy hradecké firmy Dr. F. Červený & synové, a jeho manželky Marie, rozené Russové, dcery malíře a fotografa Adolfa Russe. Hudebně se vzdělával soukromě. Již za středoškolských studií se stal spoluorganizátorem literárně vzdělávacího a zábavního kroužku hradeckých studentů pod názvem Mansarda. Na sklonku svých vysokoškolských studií práv pak založil se šesti přáteli v roce 1910 v Praze kabaretní skupinu Červená sedma. První vystoupení měli 6. června 1910. Vedle povolání advokátního koncipienta vedl či programově ovlivňoval tuto amatérskou skupinu s různými přestávkami (první světová válka) do roku 1918, kdy se Červená sedma osamostatnila a zprofesionalizovala. Poté se stal jejím ředitelem a vedl ji až do jejího zániku v roce 1922. Vedle zakladatele a uměleckého vedoucího byl také společně s dalšími členy hlavním autorem písní tohoto sdružení. Jeho skladby nalezneme i pod pseudonymem Karel Gersten a (společně s Františkem Hvížďálkem) Geo Frank, u pozdějších textových překladů též Kačer. Do roku 1922 se skladatelsky, textařsky a překladatelsky podílel – ať sám nebo ve spolupráci s ostatními členy Červené sedmy – na více než 400 písničkových a kupletních titulech. Tři desítky jich nahráli na gramofonové desky (Ultraphon, Esta), zpravidla pod vedením dirigenta R. A. Dvorského.

Byl jedním z prvních průkopníků náročnějšího přednesového šansonu. Jako příslušník studentské generace před první světovou válkou také dokázal včas zaregistrovat, organizačně podchytit a do českého prostředí přenést nový typ kabaretní zábavy, která byla odleskem západoevropských kulturních center. Díky mnohostrannému nadání svých členů pak mohla Červená sedma využívat všechny možnosti, které kabaret formálně i obsahově nabízel.

Po zániku kabaretu působil Jiří Červený krátce coby žurnalista, poté si otevřel vlastní advokátní praxi. V roce 1930 se stal zakladatelem a předsedou Kruhu autorů písniček a operet KAPO, v němž do roku 1939 úspěšně hájil zájmy domácích skladatelů, textařů a nakladatelů populární hudby, zvláště proti tehdejšímu přívalu zahraniční produkce. Za německé okupace byl vězněn nacisty, po druhé světové válce byl činný v autorské organizaci OSA a pořádal četná vzpomínková vystoupení.

Rodinný život

Jiří Červený byl otec české herečky a operní pěvkyně Soni Červené, její sestry Jiřiny Drobné roz. Červené. Byl vnuk známého výrobce, vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného a malíře a fotografa Adolfa Russe. Jeho druhou manželkou se stala herečka Erna Červená roz. Luhanová.

Tvorba

• veselohry a scénky:
  • Tenkrát (1919)
  • Kapky jedu (1919)
• písně:
  • Hradecké písničky (1912)
• povídky:
  • Slané mandle (1939)

Je také autorem vzpomínkových knih Červená sedma (1959) a Paměti mansardy (1962).

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Červený na Wikimedia Commons
• Osoba Jiří Červený ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Červený

Literatura

• ČERNÝ, František: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 128, 131
• ČERVENÝ, Jiří. Červená sedma, Praha: Orbis, 1959
• KOLEKTIV. Dějiny českého divadla/IV., Praha: Academia, 1983, str. 50, 159, 268, 412, 416, 590, 603, 642
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 210. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 57–58. 

Reference

^[2]

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.