Janusz Jędrzejewicz
| Janusz Jędrzejewicz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. června 1885 Spychyntsi |
| Úmrtí | 16. března 1951 (ve věku 65 let) Londýn |
| Alma mater | Jagellonská univerzita École libre des sciences politiques |
| Povolání | důstojník a politik |
| Ocenění | stříbrný kříž řádu Virtuti Militari Kříž nezávislosti s meči Řád orlího kříže 1. třídy Kříž za chrabrost velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska … více na Wikidatech |
| Politické strany | Polská socialistická strana Bezpartijní blok pro spolupráci s vládou |
| Choť | Cezaria Anna Baudouin de Courtenay-Ehrenkreutz-Jędrzejewiczowa |
| Příbuzní | Wacław Je̜drzejewicz (sourozenec) |
| Funkce | Minister of Religious Affairs and Public Education (1931–1934) premiér Polska (1933–1934) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Janusz Jędrzejewicz (21. června 1885 – 16. března 1951 Londýn) byl polský politik, vůdce politické skupiny Sanace a předseda vlády Polska do 10. května 1933 do 13. května 1934. Byl též ministrem školství (1931–1934) a autorem nejdůležitější školské reformy druhé polské republiky.
V roce 1904 vstoupil do Polské socialistické strany Józefa Piłsudského. Po vypuknutí první světové války vstoupil do polských legií a do Polské vojenské organizace. V roce 1918 se stal příslušníkem polské armády a sloužil jako pobočník Piłsudského. V roce 1919 byl převelen do oddílu II (zpravodajství) na velitelství litevsko-běloruského frontu a později na generální štáb. Po polsko-sovětské válce se v roce 1923 dal na politiku. Byl zvolen poslancem polského Sejmu (1928–35) a později senátorem. V roce 1926 založil měsíčník Wiedza i Życie. V roce 1929 zorganizoval učitelský svaz Zrąb a další vzdělávací společnosti, včetně Polské akademie literatury. V letech 1930–1935 byl místopředsedou Bloku nestraníků pro spolupráci s vládou. Od 12. srpna 1931 do 22. února 1934 působil jako ministr školství. Prosadil reformu polského vzdělávacího systému, která byla po něm pojmenována „Jędrzejewiczova reforma“.[1] Rok byl předsedou vlády. Byl také spoluautorem polské ústavy z roku 1935. Po Piłsudského smrti v roce 1935 se postavil proti Táboru národní jednoty a pravému křídlu Sanace, které ale v politickém zápase zvítězilo a Jędrzejewicz odešel z politického života. Po sovětské invazi v roce 1939 uprchl do Rumunska a později přes Palestinu do Londýna. V roce 1948 byl zvolen do čela exilové politické strany Liga Niepodległości Polski. V závěru života napsal paměti pod názvem W służbie idei.[2] Zemřel v roce 1951.
Jeho manželka Cezaria Jędrzejewiczowa byla průkopníkem etnografie v Polsku.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janusz Jędrzejewicz na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janusz Jędrzejewicz na Wikimedia Commons
| Premiéři Polska | |
|---|---|
| Polské království (1916–1918) | Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918) |
| Polská lidová republika (1918) | Ignacy Daszyński (1918) |
| Druhá Polská republika (1918–1939) | Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939) |
| Exilové polské vlády (1939–1990) | Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990) |
| Polská lidová republika (1944–1989) | Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989) |
| Třetí Polská republika (od 1989) | Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023) |
