Jan Nepomuk Chotek
Jan Nepomuk hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína | |
---|---|
Narození | 24. února 1773 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Úmrtí | 8. dubna 1824 (ve věku 51 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Chotkovská hrobka v Nových Dvorech |
Povolání | mecenáš |
Choť | (1799) Marie Isabela z Rottenhanu (1774–1817) |
Děti | 1. Jindřich (1802–1864) 2. Sidonie, provd. z Fünfkirchenu (1805–1890) |
Rodiče | Jan Rudolf Chotek z Chotkova (1748–1824) a Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (1748–1824) |
Příbuzní | Ferdinand Maria Chotek z Chotkova a Karel Chotek z Chotkova (sourozenci) Arnošt Chotek z Chotkova, Ferdinand Chotek, Rudolf Chotek, Emerich Chotek a Karolina Isabelle Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Nepomuk hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (24. února 1773 Vídeň – 8. dubna 1824 Praha[1]) byl český šlechtic a mecenáš ze starobylého rodu Chotků. Působil ve státních službách, ale nepodařilo se mu navázat na úspěšnou kariéru svých předků. Věnoval se správě vyženěného majetku (Jemniště), ale zemřel ještě před otcem, takže dědicem rozsáhlých statků (Nové Dvory, Veltrusy) se stal až jeho syn Jindřich.[2]
Původ a kariéra
Narodil se ve Vídni jako prvorozený syn významného státníka Jana Rudolfa Chotka (1748–1824) a jeho manželky Marie Sidonie Clary-Aldringenové (1748–1824). Pocházel z početné rodiny a byl nejstarším z deseti sourozenců. Jeho mladšími bratry byli mimo jiné olomoucký arcibiskup Ferdinand Chotek (1781–1836) a nejvyšší purkrabí Karel Chotek (1783–1868).
Studoval na vídeňské univerzitě, ale kvůli probíhajícím válkám s Francií nemohl podniknout tradiční kavalírskou cestu po Evropě. Jako nižší státní úředník působil v letech 1796–1799 ve Vídni, poté přešel do Prahy. V letech 1804–1807 byl hejtmanem berounského kraje, poté požádal o přeložení zpět do Vídně, kde byl do roku 1812 dolnorakouským vládním radou. V roce 1812 na vlastní žádost opustil státní služby a věnoval se rodině a správě rodových statků. Později s podporou otce usiloval o nějaký vyšší státní úřad, ale to se nepodařilo. V letech 1819–1824 byl předsedou pražského spolku pro podporu chudiny a v Praze získal čestné občanství.[3] Kromě toho byl císařským komorníkem.
Rodinné a majetkové poměry
V roce 1799 se oženil s hraběnkou Marií Isabelou z Rottenhanu (1774–1817), dcerou nejvyššího purkrabího Jindřicha z Rottenhanu. Spolu s manželkou převzal hned po sňatku správu panství Jemniště,[4] kde se mu nepodařilo udržet průmyslové podnikání založené jeho tchánem, úspěšný byl ale v zemědělství. S manželkou se osobně věnoval výchově potomstva. Měli spolu dvě děti, syna Jindřicha (1802–1864) a dceru Sidonii (1805–1890), provdanou za hraběte Bedřicha Dominika Fünfkirchena.
Zemřel v Praze na zánět pohrudnice ve věku 51 let, původně byl pohřben v Jemništi, v roce 1829 byly jeho ostatky převezeny do Nových Dvorů.
Odkazy
Reference
- ↑ Johann Nepomuk Joseph Chotek von Chotkowa und Wognin [online]. geneanet.org [cit. 2018-02-08]. Dostupné online.
- ↑ BROŽOVSKÝ, Miroslav: Veltrusy, státní zámek. Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje; Praha, 1973
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XII.; Praha, 1897 (reprint 1998), s. 372 ISBN 80-7185-157-4
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, s. 177; Praha, 1989
Literatura
- CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2008. ISBN 978-80-7106-977-5
Chotkové z Chotkova a Vojnína | ||
---|---|---|
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči | ||
1. generace | Otto († po 1400) | |
2. generace | Jan († po 1474) | |
3. generace | Jindřich († před 1500) | |
4. generace | Jakub († po 1500) | |
5. generace | Petr († před 1537) | |
6. generace | Mikuláš • Václav († před 1568) | |
7. generace | Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603) | |
8. generace | Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam | |
9. generace | Jiří († 1620) • Karel († 1638) | |
10. generace | Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674) | |
11. generace | Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754) | |
12. generace | ||
13. generace | Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824) | |
14. generace | Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822) | |
15. generace | ||
16. generace | Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964) | |
17. generace | Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939) | |
Sídla | Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá | |
Pohřebiště | Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích | |
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy |