Giovanni Ferrari (6. prosince 1907, Alessandria Italské království – 2. prosince 1982, Milán Itálie) byl italský fotbalový záložník a později i trenér.
Ve své době byl řazen mezi nejlepší fotbalisty své generace a byl považován jako vůbec nejlepší levý záložník. Je jedním ze šesti hráčů (s Cavallim, Gorim, Fannou, Serenou a Lombardem), kterým se podařilo vyhrát tituly ve třech různých týmech. Je také s C. Maldinim jediní fotbalisté, kteří se zúčastnili MS jako hráč i jako trenér.
Fotbal začal hrát za rodný klub Alessandria, kde jej trénoval slavný Carlo Carcano. Svůj debut odehrál 7. října 1923 v 15 letech a 10 měsíců. Do klubu Inter-Naples přestoupil za 5 000 lir, jenže za rok se činovníci Alessandrie rozhodli koupit již za 12 000 lir zpět. A vyplatilo se. V sezoně sezóně 1927/28 nastřílel 24 branek ve 32 závodech, což stačilo na 3. místo ve finálové skupině.
Do Juventusu odešel zadarmo, ale jeho smlouva byla 22 000 lir ročně + bonusy. S Bianconeri získal pět titulů (1930/31, 1931/32, 1932/33, 1933/34, 1934/35) odehrál 160 zápasů ze 166 možných a vstřelil 68 branek.
Po smrti prezidenta Bianconeri Agnellim se nové vedení rozhodlo pro úspornou politiku, a když požádal o zvýšení platu bylo to zamítnuto a tak odešel do Ambrosiana-Inter. Tam se setkal Meazzou a dařilo sem jim. S klubem vyhrál dva tituly (1937/38, 1939/40).
Do sezony 1940/41 již nastoupil jako hráč Boloňi a vyhrál s ní svůj poslední titul. Kariéru zakončil jako hráč-trenér Juventusu v sezoně následující.
S italskou reprezentací nastoupil prvně ve 22 letech spolu Meazzou. Zúčastnil se dvou vítězných MS a to MS 1934 a MS 1938. Poslední utkání odehrál 4. prosince 1938 a celkem jich bylo 44 utkání v nichž vstřelil 14 branek.
Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem. Začal již v sezoně 1941/42 jako hrající trenér za Juventus, jenže po 14 utkání odstoupil a zůstal v klubu jako hráč. V následující sezoně 1942/43 se stal trenérem Ambrosiana-Inter. Dlouho se v sezoně držel na první pozici, jenže nakonec skončili na 4. místě. Poté trénoval i ve Švýcarsku a do nejvyšší ligy se vrátil na lavičku Padovy v sezoně 1950/51. V letech 1958–1959 a 1960–1962 vedl italskou reprezentací, a to i na MS 1962.[1]
Hráčská statistika
Hráčské úspěchy
Klubové
Reprezentační
Individuální
- v roce 2011 uveden do síně slávy Italského fotbalu.
Trenérská statistika
Reprezentační
| Rok | Národní tým | Soutěž | Umístění | Statistika |
| Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry |
| 1958–1960 | Itálie | MP 1955-1960 | 5. místo | 3 | 0 | 2 | 1 |
| 1961 | Kvalifikace MS 1962 | 1. místo ve 3. kole | 2 | 2 | 0 | 0 |
| 1962 | MS 1962 | 3. místo ve skupině B | 3 | 1 | 1 | 1 |
| 1959–1962 | Přátelské utkání | - | 8 | 4 | 2 | 2 |
| Celkem | 16 | 7 | 5 | 4 |
Trenérské úspěchy
Klubové
Související články
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giovanni Ferrari na italské Wikipedii.
- ↑ http://www.rsssf.com/tables/62full.html
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Ferrari na Wikimedia Commons - Profil hráče na Transfermarktu
- Profil trenéra na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
Portály: Fotbal | Itálie | Lidé
- ↑ http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,7/articleid,1137_01_1935_0081_0007_24910733/
