Její definiční obor lze holomorfním prodloužením rozšířit na obor komplexních čísel (x = a + ib, kde i je imaginární jednotka). Pro další odvození stačí uvažovat, že x je ryze imaginární číslo (x = ib); dosazením do Taylova rozvoje dostaneme:
Využijeme toho, že i2 = -1:
Přerovnáme členy a vytkneme imaginární jednotku i z členů, které ji obsahují:
Uzávorkované části jsou Taylorovy rozvoje funkcí kosinus a sinus reálné proměnné b:
čímž dostáváme Eulerův vzorec:
Vzorec platí i v obecnějším případě, kdy je číslo komplexní, protože sinus i kosinus lze pro komplexní argument napsat jako Taylorovy řady stejné jako v případě argumentu reálného.
Pro obecnou definici umocňování komplexním číslem použijeme vzorec :
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eulerův vzorec na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.