Depo kolejových vozidel Plzeň

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Depo kolejových vozidel Plzeň (DKV Plzeň) je jednou z oblastních výkonných jednotek typu DKV u Českých drah a. s.

Je složeno provozních jednotek Plzeň, Klatovy, Domažlice, Cheb, Karlovy Vary a Zdice a má 15 pracovišť – Bělá nad Radbuzou, Beroun, Bezdružice, Domažlice, Horažďovice předměstí, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Lochovice, Nýřany, Plzeň, Poběžovice, Rokycany, Stupno, Tachov a Zdice, od roku 2004 ještě provozní jednotky Rakovník a Lužná u Rakovníka a s nimi i Železniční muzeum Lužná u Rakovníka.

K počátku roku 2001 mělo 2328 pracovníků, provozovalo 345 hnacích vozidel a 660 osobních a přípojných vozů.

K dalším změnám došlo od prosince 2007, kdy byla nákladní doprava včetně vozidel vyčleněna do společnosti ČD Cargo a byly zrušeny tři jednotky DKV Českých drah.

Historie

Od 15. října 1861 do dubna 1862 sloužilo v Plzni-Skvrňanech první, provizorní lokomotivní depo, společnosti České západní dráhy (Praha Smíchov – Plzeň – Domažlice – Furth im Wald). V dubnu 1862 tato společnost otevřenla druhou výtopnu, a to v místech dnešního 1. nástupiště a v prostoru trianglu dnešního hlavního nádraží. K 1. lednu 1894 byla společnost zestátněna.

Dráha císaře Františka Josefa I. (České Velenice – České Budějovice – Plzeň – Cheb) měla nejprve vlastní výtopnu v místech dnešního 4. nástupiště a Pošty 2, později používala výtopnu České západní dráhy. Byla zestátněna roku 1884.

Plzeňsko-březenská dráha (Plzeň – Březno u Chomutova) měla výtopnu v místech dnešní brány pivovaru Gambrinus na Rokycanské třídě. Byla zestátněna roku 1884.

Koncem roku 1898 nahradila výtopny tří různých drah centrální výtopna se dvěma rotundami, kolejištěm, provozními budovami a 120 parními lokomotivami.

Po náletu angloamerického letectva 17. dubna 1945 byl plzeňský železniční uzel v troskách.

1. ledna 1995 vzniklo Depo kolejových vozidel Plzeň-východ, do něhož bylo sloučeno Lokomotivní depo Plzeň, strojové stanice Stupno, Bezdružice a Rokycany, Lokomotivní depo Zdice a strojová stanice Lochovice, část bývalého vozového depa Plzeň – opravny vozů Plzeň a Beroun a STP Beroun.

1. ledna 1997 byly sloučeny Depo kolejových vozidel Plzeň-východ, Depo kolejových vozidel Plzeň-západ a Depo kolejových vozidel Cheb do nového Depa kolejových vozidel Plzeň.

1. července 2004 bylo přičleněny z rušeného Depa kolejových vozidel Louny provozní jednotky Rakovník a Lužná u Rakovníka.

Vozový park

V Plzni se můžeme setkat z lokomotivami řad 210, 242, 362, 363, 701, 703, 704, 714, 721, 742, 749, 750, 751, 754, 770, 771, 799, motorovými vozy řad 809, 810, 812, 814, 831, 842, 843, 854 a řídicími vozy řad Bfbdtanx⁷⁹², Bftn⁷⁹¹, ABfbrdtn⁷⁹⁵.

DKV Plzeň se dělí na PJ České Budějovice, PJ Cheb, PJ Plzeň a PJ Rakovník.

V Českých Budějovicích jsou pod PJ stroje řad 210, 704, 742, 749, 799, 809, 810, 814+914 a 842.
V Chebu jsou pod PJ stroje řad 742, 751, 770, 799, 810 a 814+914.)
V Plzni jsou pod PJ stroje řad 210, 242, 363, 704, 721, 742, 750, 751, 754, 771, 799, 810, 814+914, 831, 842, 843+943, 854+954 a 844.
V Rakovníku jsou pod PJ stroje: lokomotivy 750.7 a 714, Regionovy - 814, motorové vozy 810, řídící vozy ABfbrdn 795, vozy Bdtn 756 a Btx 763.