Astrachaň

Astrachaň
Астрахань
Astrachaň – znak
znak
Astrachaň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice46°21′ s. š., 48°2′6″ v. d.
Nadmořská výška−28 m n. m.
Časové pásmoUTC+4[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhJižní
OblastAstrachaňská
Astrachaň na mapě
Astrachaňská oblast na mapě Ruska
Astrachaň
Astrachaň
Město na mapě Astrachaňské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha209 km²
Počet obyvatel468 842 (2023)
Hustota zalidnění2 243,3 obyv./km²
Správa
StarostaAlena Vjačeslavovna Gubanovová (2015–2020) a Oleg Anatoljevič Polumordvinov (od 2022)
Vznik1558
Oficiální webwww.astrgorod.ru
Telefonní předvolba(+7)8512
PSČ414000–414058
Označení vozidel30
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře. Leží v deltě řeky Volhy, 1 270 km jihovýchodně od Moskvy. Je správním střediskem Astrachaňské oblasti. Žije zde přibližně 469 tisíc obyvatel. Je to nejsušší evropské město.[2]

Historie

Astrachaň v 17. století

Středověk

První zmínka o městě je od cestovatelů, a to ze začátku 13. století, tehdy ještě stávalo na pravém břehu Volhy pod názvem Xacitarxan [chadžitarchan], z něhož se postupně vyvinula dnešní podoba názvu Astrachaň jeho zkomolením. Dobyvatel Tamerlán ho během svých výbojů roku 1395 vypálil a zničil. Mezi lety 1459 a 1556 bylo město centrem astrachaňského chanátu, tatarského státu útočícího proti Rusům. V roce 1556 byl dobyt Ivanem Hrozným, ruským carem, který nechal roku 1558 postavit o 12 km po proudu na pahorku nad Volhou, zvaném Zaječí nebo též Dlouhý vrch, nový kreml. Roku 1569 obléhala město vojska osmanské říše, která však město nedobyla a musela ustoupit. O rok později se turecký sultán zřekl svých práv na město, což pomohlo otevřít Volhu ruskému obchodu. V letech 15881589 se zatím dřevěný Astrachaňský kreml dočkal přestavby na kamenné opevnění s osmi věžemi; s plochou 11 ha a trojúhelníkem hradeb o obvodu 1 544 m, které je ozdobou Astrachaně dodnes. V 18. století se město rozvíjelo jako ruská brána k orientu – přicházeli sem obchodníci z Arménie, Persie a dalších zemí a usazovali se tu.

Moderní doba

Astrachaň byla dějištěm povstání v letech 1670 a 1671, kdy ji držel Stěnka Razin a jeho armáda kozáků 17 měsíců. K další městské vzpouře došlo ještě v letech 17051706. V 18. století díky iniciativě Petra Velikého zde byla vybudována loděnice a přístav, účelem těchto staveb byla výstavba loďstva pro případný vpád do Persie. Později získalo město významná práva i od Kateřiny Veliké, díky čemuž mohlo postupně budovat průmysl. Roku 1717 se stalo centrem gubernie, roku 1719 pak bylo vypleněno Peršany, 7. února 1918 se zde k moci dostali bolševici.

Pamětihodnosti

K nejvýznamnějším pamětihodnostem Astrachaně patří kreml (městská pevnost) ze 16. století s uspenským chrámem, vybudovaným v letech 1699–1710 a trojickým chrámem (původně klášterním), vybudovaným v letech 1602–1605.

Ekonomika

Astrachaň je centrem rybolovu a loďařství, zpracovává se zde ale také rákos a chemikálie. V okolí města se těží zemní plyn.

V Astrachani a v jeho přístavišti je speciální ekonomická zóna Lotos.

V květnu 2021 byla guvernérem astrachaňského regionu Igorem Babuškinem podepsána smlouva s německou logistickou společností Martrade Holding na výrazné rozšíření přístavu ve městě. Postaveny budou moderní kontejnerové terminály. První fáze rozšíření astrachaňského přístaviště má být dokončena na konci roku 2023 a spočívá v rozšíření současného kotviště a vybudování čtyř terminálů s kapacitou 3,3 milionu tun zboží ročně. Druhá etapa rozšíření a modernizace astrachaňského přístaviště je naplánována do roku 2026. Celková investice bude činit více než 27 miliard rublů. Do roku 2031 má obrat nákladu přístaviště přesáhnout 8 milionů tun zboží. Vytvořeno bude v přístavišti nových 800 pracovních míst.[3]

Slavní rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky) 
  2. Nejsušší město Ruska? PPF tu investovala 60 milionů eur. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-07-27 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  3. Астраханский порт построят при поддержке немецких инвесторов. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Boris Mikhailovich Kustodiev, 1878–1927 – UK Disability History Month [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Darya Pishchalnikova. Doping Wiki [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Astrachaň na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Galerie Astrachaň na Wikimedia Commons
  • http://www.astrgorod.ru/ Archivováno 30. 3. 2009 na Wayback Machine. - oficiální stránky města
  • http://www.love-astrakhan.narod.ru/ - foto of Astrakhan, history, maps.
  • http://www.astrakhan.ru/ - regionální internetový portál
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Ruská federace
Subjekty Ruské federace
Republiky
Kraje
Oblasti

Federální města
Autonomní oblast
Autonomní okruhy
  1. ¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny.
  2. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti
  3. ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti
Autoritní data Editovat na Wikidatech