Administrativní dělení Maďarska
![ikona](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Ambox_outdated_content.svg/48px-Ambox_outdated_content.svg.png)
Současné administrativní dělení Maďarska bylo zavedeno od roku 2013. Země je (od roku 1950) rozdělena na 19 žup (megyék) a území hlavního města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky járas, kterých bylo 175, později byl zrušen okres Polgárdi, takže současný počet je 174.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Townships_%28districts%29_of_Hungary.png/600px-Townships_%28districts%29_of_Hungary.png)
Historické dělení
První formou správního rozdělení Maďarska bylo rozdělení do oblastí, které spadaly pod svrchovanost jednotlivých kmenů maďarských náčelníků po dobytí Panonské pánve. Posílením centrální vlády se v 10. století z oblastí staly již formální celky – župy, jejichž správci se nazývali župané. V některých oblastech hranice žup kopírovaly administrativní dělení dřívější Velké Moravy. Počet žup však v průběhu let stoupal a až v 15. století se župy stabilizovaly.
Země je (od roku 1950) rozdělena na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky járások, dříve kistérségek).
Předchozí administrativní dělení, které bylo zavedeno dne 3. srpna 1990, a modifikováno ještě v letech 1996 a 1999 dělilo župy na 168 okresů (maďarsky kistérségek). Dále zde bylo 23 měst s župním právem. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází.[1]. Sídla se poté dělí na města (város), obce (spíše chápány jako vesnice, község nebo falu), a velké obce (nagyközség). Jakékoliv sídlo pak lze označit pojmem település (sídlo).
Dřívější župní rozdělení
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Counties_of_Hungary_2006.png/600px-Counties_of_Hungary_2006.png)
1: Hlavní město Budapešť bylo samostatnou správní jednotkou o 23 obvodech, bezprostředně podřízenou centrálním orgánům státu. Od ledna 2013 je součástí župy Pest (Pest megye)
Dělení dle NUTS
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/HU_NUTS_1.png/270px-HU_NUTS_1.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/HU_NUTS_2.png/270px-HU_NUTS_2.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/HU_NUTS_3.png/270px-HU_NUTS_3.png)
Podle celoevropské dělení NUTS je Maďarsko stupňovitě rozděleno na několik menších celků:
- 1. stupeň: rozdělení na tři tzv. Části státu (Országrész)
- 2. stupeň: rozdělení na sedm Regionů (Régiók)
- 3. Stupeň: rozdělení na devatenáct Žup a hlavní město (Megyék a főváros)
Jednotky NUTS:HU
NUTS 1 | NUTS 2 | NUTS 3 | |||
---|---|---|---|---|---|
Části státu (Országrész) | Kód | Region (Régió) | Kód | Župa (Megye) | Kód |
Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) | HU1 | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) | HU10 | Hlavní město Budapest | HU101 |
Pest | HU102 | ||||
Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) | HU2 | Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) | HU21 | Fejér | HU211 |
Komárom-Esztergom | HU212 | ||||
Veszprém | HU213 | ||||
Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) | HU22 | Győr-Moson-Sopron | HU221 | ||
Vas | HU222 | ||||
Zala | HU223 | ||||
Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) | HU23 | Baranya | HU231 | ||
Somogy | HU232 | ||||
Tolna | HU233 | ||||
Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever) | HU3 | Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) | HU31 | Borsod-Abaúj-Zemplén | HU311 |
Heves | HU312 | ||||
Nógrád | HU313 | ||||
Észak-Alföld (Severní Alföld) | HU32 | Hajdú-Bihar | HU321 | ||
Jász-Nagykun-Szolnok | HU322 | ||||
Szabolcs-Szatmár-Bereg | HU323 | ||||
Dél-Alföld (Jižní Alföld) | HU33 | Bács-Kiskun | HU331 | ||
Békés | HU332 | ||||
Csongrád | HU333 |
Odkazy
Reference
Související články
- Maďarsko
- HU-NUTS
- Maďarské župy
- Župní sídla
- Seznam znaků maďarských žup
- Města s župním právem
- Seznam maďarských okresů
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní dělení Maďarska na Wikimedia Commons
- Mapy uherských žup (přibližně 1910)
Maďarsko – Magyarország – (H) | |
---|---|
Župy (Megyék) (a jejich správní centrum) | Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg) |
Města s župním právem (Megyei jogú város) | Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg |
Regiony (Régiók) (český název) | Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) |
Části státu (Országrész) (český název) | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever) |
Administrativní dělení Evropy | ||
---|---|---|
Země |
| ![]() |
Teritoria, kolonie a zámořská území |
| |
Území se sporným postavením |