Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou

Farnost Suchdol nad Odrou
Farní kostel Nejsvětější Trojice
Farní kostel Nejsvětější Trojice
Základní údaje
Církevřímskokatolická
DěkanátBílovec
Diecézeostravsko-opavská
ProvincieMorava
Administrátor excurrendoP. Mgr. Ladislav Stanečka
Území farnosti
Suchdol nad Odrou • Kletné
Kontakt
Adresa sídlaKomenského 164, Suchdol nad Odrou, 742 01
Datová schránka4j9uywt
IČO44937768 (VR)
Údaje v infoboxu aktuální k 05/2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou je územní společenství římských katolíků v Suchdole nad Odrou, s farním kostelem Nejsvětější Trojice. Farnost od prázdnin roku 2011 spravuje farář v Jeseníku nad Odrou P. Mgr. Ladislav Stanečka.[1]

Fara v Suchdole nad Odrou je poprvé zmiňována v listině z roku 1337; farář se tehdy jmenoval Petr.[2] V 16. století se ocitla v luteránských rukou, neboť Suchdol měl ještě za třicetileté války luteránskou vrchnost, současně zde však bylo i významné centrum Jednoty bratrské. Od roku 1624 spadal Suchdol pod farnost Šenov (jen v letech 1629–1631 pod farnost Odry[3]), až roku 1725 zde vrchnost zřídila lokální kaplanství šenovské farnosti a o čtyři roky později obnovila i samostatnou faru.[2] Obnova farnosti byla součástí snahy o rekatolizaci poté, co ve 20. letech 18. století více než 100 tajných nekatolíků odešlo do Ochranova v Sasku.[4][5][6]

K farnosti náležela nejprve jen vesnice Suchdol, ale po vyhlášení tolerančního patentu se většina obyvatel přihlásila k evangelické víře a k farnosti byla pro zvýšení počtu katolíků přidělena obec Kletné.[7] Farnost patřila k děkanátu Nový Jičín olomoucké (arci)diecéze, v letech 1952 až 1962 k děkanátu Odry, od 1. ledna 1963 patří k děkanátu Bílovec a s ním od roku 1996 k diecézi ostravsko-opavské.[8]

Patronát nad suchdolskou farností patřil vrchnosti, tj. majitelům panství Kunín (Kunvald), k němuž Suchdol náležel.[6][9]

Farním kostelem je kostel Nejsvětější Trojice, původně luteránský, vystavený roku 1605 na místě staršího dřevěného kostela sv. Kateřiny. U něj je barokní fara z roku 1730. V Kletném je římskokatolická kaple sv. Františka, vystavěná roku 1825, se hřbitovem.[10][11]

Rozloha farního obvodu činí 22,99 ha.[12] V roce 1859 žilo ve farnosti 803 katolíků, 952 evangelíků a 38 židů.[9] V roce 1930 žilo ve farnosti 2853 obyvatel, z čehož 1580 (55 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[13] V roce 2001 žilo ve farnosti 2493 obyvatel, z čehož 639 (26 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[14] V roce 2011 žilo ve farnosti 2508 obyvatel, z čehož 221 (9 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[15]

Suchdolští kněží od znovuzřízení farnosti:[7]

  • Melchior Ignatz Gürlich (1729-1740)
  • Jeremias Nepomuk Langer (1740-1753)
  • Anton Dominik Schindler (1754-1777)
  • Franz Latke (1777-1824)
  • Heinrich Ullmann (1798-1810)
  • Anton Ullmann (1810-1814)
  • Johann Habernig (1824-1849)
  • Karl Schilhab (1849-?)
  • Josef Axmann (1849-1851)
  • Franz Holletschek (1852-1875)
  • Johann Šafránek (1875-?)
  • Franz Heeg (1875-1885)
  • Anselm Zorn (1885-1885)
  • Josef Židek (1885-1901)
  • Franz Dovrtěl (1901-1901)
  • Břetislav Bruno Vejborný (1901-1920)
  • Adalbert Tinz (1920-1927)
  • Leopold Paar (1920-1946)
  • Antonín Frech (1946-1961)
  • Vladimír Tichý (1961-1971)
  • Karel Javorek (1971-1981)
  • Josef Byrtus (1981-1984)
  • Milán Kouba (1984-1989)
  • Zdeněk Pluhař (1990-2000)
  • Miroslav Ševiola (2000-2011)
  • Ladislav Stanečka (od 2011)

Spolu s farností Suchdol nad Odrou je v současnosti z Jeseníka nad Odrou administrována i římskokatolická farnost Vražné.

Reference

  1. ↑ P. Mgr. Ladislav Stanečka [online]. Suchdol nad Odrou: Řínmskokatolická farnost Suchdol nad Odrou, 2011, rev. 2012 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 171. (německy) 
  3. ↑ ROLLEDER, Anton. Geschichter der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau. Steyr: vlastním nákladem, 1903. 760 s. S. 216–217. (německy) 
  4. ↑ CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 156. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 687. 
  6. ↑ a b WOLNY, Gregor. Die Markgraffschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. 2. vyd. Svazek 1 (Prerauer Kreis). Brno: Karl Winiker, 1846. 486 s. S. 254–255. (německy) 
  7. ↑ a b DOBEŠ, Tomáš. Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou – Historie farnosti [online]. Suchdol nad Odrou: Římskokatolický farní úřad v Suchdole nad Odrou, 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Bílovec: Děkanský úřad Bílovec [cit. 2013-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-15. 
  9. ↑ a b Wolny, Kirchliche Topographie, s. 169.
  10. ↑ Wolny, Topographie, s. 135.
  11. ↑ Wolny, Kirchliche Topographie, s. 170.
  12. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1114. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 52. 
  14. ↑ Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 (Okres Nový Jičín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2005 [cit. 2013-05-23]. [cz/sldb/sldb2001.nsf/okresy/CZ0814 Dostupné online]. 
  15. ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (okres Nový Jičín) [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2013-05-23 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Stránky římskokatolické farnosti Suchdol nad Odrou
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Farnosti děkanátu Bílovec
Bílov • Bílovec • Bravantice • Dobešov • Fulnek • Hladké Životice • Jistebník • Klimkovice • Kujavy • Lubojaty • Mankovice • Odry • Olbramice • Pohoř • Pustějov • Slatina u Bílovce • Spálov • Studénka • Studénka-Butovice • Suchdol nad Odrou • Těškovice • Velké Albrechtice • Véska • Veselí u Oder • Vlkovice • Vražné • Vrchy