Čistky v Turecku (2016)

Čistky v Turecku byly zahájeny po neúspěšném pokusu o vojenský převrat ze dne 15. července 2016. Režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana zahájil represe vůči svým odpůrcům a rozsáhlé čistky v armádě, policii, justici, médiích či školství. Prezident Erdoğan označil za strůjce pokusu o převrat svého odpůrce, duchovního Fethullaha Gülena, který žije ve Spojených státech amerických, a požádal o jeho vydání do Turecka. Sám Gülen však pokus o puč odsoudil a odmítl, že by s ním měl něco společného; navíc uvedl, že není vyloučeno, že byl puč zinscenovaný samotným prezidentem s cílem upevnění vlastní moci.[1][2][3] Organizace Amnesty International upozornila na mučení údajných strůjců puče, na jejich bití a znásilňování, na odpírání jídla, vody, lékařské péče i kontaktu s rodinou a právníky. Podle AI věznění nevědí ani z čeho jsou obviněni a Turecko tak porušuje právo na spravedlivý soud zaručené v jeho vlastním zákoníku i v mezinárodním právu.[4]

Do konce července bylo 15 846 lidí zadrženo, z toho 8 133 lidí bylo zatčeno, 48 222 státních pracovníků bylo suspendováno. 15 univerzit, 1 043 soukromých škol, 1 229 charitativních organizací a nadací, 19 odborových svazů, 35 zdravotnických zařízení,[5] 4 zpravodajské agentury, 16 televizních kanálů, 23 rozhlasových stanic, 45 denních novin, 15 časopisů a 29 vydavatelství bylo uzavřeno.[6][7]

Celkem bylo na 160 000 lidí propuštěno nebo postaveno mimo službu. 77 000 lidí bylo zatčeno.[8][9][10] Mnoho lidí bylo zatčeno na základě vykonstruovaných obvinění.[8] 170 novin, televizních stanic a vydavatelství bylo zakázáno, přes 150 novinářů bylo uvězněno. Čtvrtina poslanců, většinou opozičních, byla zbavena imunity, a došlo k zatýkání představitelů opoziční prokurdské HDP.[11]

Výjimečný stav

Lídři opoziční strany HDP Selahattin Demirtaş a Figen Yüksekdagová byli zatčeni v listopadu 2016

Dne 20. července vyhlásil prezident Erdogan výjimečný stav na následující tři měsíce, což povoluje turecká ústava v případě vážného narušení veřejného pořádku v zemi nebo pokud násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Dle agentury DPA může díky tomu prezident Erdogan vládnout pomocí dekretů, může být omezeno či pozastaveno právo shromažďovací nebo svoboda slova.[12] Čistky pokračovaly i v roce 2019.[8]

Represe v armádě

Generál Erdal Öztürk (vlevo), velitel turecké 3. armády, byl mezi zatčenými

V sobotu 16. července označila média za hlavní iniciátory pokusu o převrat bývalého vrchního velitele letectva Akına Öztürka a šéfa výcviku pozemních vojsk Metina İyidila.[13] Došlo k masivnímu zatýkání, když během několika hodin bylo zatčeno více než 1500 vojáků,[14] pět generálů a 29 plukovníků bylo sesazeno. Z celkového počtu 67 generálů Tureckého letectva bylo 30 postaveno mimo službu.[15]

Turecký premiér Binali Yıldırım 29, července oznámil, že vláda uzavře leteckou základnu Akinci severně od Ankary, která během pokusu o puč sloužila vzbouřencům. Uzavřena mají být také všechna kasárna, z nichž během pokusu o převrat vyjížděly tanky a vylétaly vrtulníky.[16]

Čistky v justici

Ze svých funkcí bylo ihned odvoláno 2745 soudců a státních zástupců[17] Byly vydány zatykače i na další desítky soudců a státních zástupců. Své funkce museli opustit také dva ústavní soudci, deset členů Státní rady a pět členů Vysoké rady soudců a státních zástupců. Podle šéfa soudcovských odborů Mustafa Karadaga policie zatýká nejen soudce a státní zástupce podezřelé z účasti na pokusu o převrat, ale i kritiky režimu, kteří s vojenským pučem nemají nic společného.[18]

Represe ve školství

Turecké ministerstvo školství 19. července propustilo 15 200 svých zaměstnanců a 21 tisícům učitelů ze soukromých institucí odebralo licence. Turecká vysokoškolská rada (YÖK) nařídila 1577 děkanům státních i soukromých univerzit v Turecku podání rezignaci. 20. července tato rada zakázala všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí, a to až do odvolání.[19]

Prvním dekretem po vyhlášení výjimečného stavu nařídil Erdogan uzavření 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení s tím, že tyto instituce jsou údajně podezřelé ze styků s Fethullahem Gülenem, kterého Erdogan označuje za údajného strůjce neúspěšného převratu.[20]

Represe vůči médiím

Turečtí novináři v listopadu 2016 protestují proti zatýkání svých kolegů

Čistky tureckého režimu jsou zaměřeny také na média. Bylo zavřeno více než 80 redakcí - 16 televizních kanálů, 45 deníků, 23 rozhlasových stanic a 3 tiskové agentury. Dále byly vydány zatykače na 47 novinářů v rámci vyšetřování osob údajně blízkých Gülenovi. Tito novináři pracovali pro opoziční list Zaman, nad kterým začátkem března 2016 převzal kontrolu turecký režim.[21] Do roku 2018 bylo zavřeno kolem 200 médií.[22]

Čistky v ekonomice

Obvinění a zatčení údajných podporovatelů Fethullaha Gülena se týká také některých firem. Turecká policie například zatkla kvůli údajnému spojení s pučisty manažery skupiny Naksan. Právě pro firmu Adularya z této skupiny Naksan provádí česká firma Vítkovice Machinery Group stavbu elektrárny Yunus Emre, na kterou poskytla půjčku ve výši 12 miliard korun státní Česká exportní banka.[23]

Represe občanů

V Turecku se objevily spekulace, že pokus o puč byl zinscenovaný, aby mohla vláda zahájit represe, získat podporu a upevnit svou moc. U lidí, kteří takové domněnky otevřeně sdělili na sociálních sítích, prokurátoři zahájili vyšetřování.[24]

Za kritiku turecké vojenské invaze do Afrínu v Sýrii proti Kurdům bylo na počátku roku 2018 zatčeno v Turecku přes 800 lidí.[25][26]

Zavedení trestu smrti

Prezident deklaroval, že znovu zavede trest smrti, navzdory ostrému odporu Evropské unie. Odůvodnil to tím, že si to občané žádají a je jim potřeba naslouchat. Kritici se ale obávají, že skutečnou motivací je stupňování represí jeho režimu. Evropská unie uvedla, že v případě zavedení trestu zastaví jednání o vstupu Turecka do EU, která zesílila při řešení migrační krize.[24]

Reference

  1. Erdogan označil za viníka duchovního. Ten říká: Puč mohl být zinscenovaný. iDNES.cz [online]. 2016-07-16. Dostupné online. 
  2. Duchovní Fetullah Gülen ostře odsoudil pokus o převrat v Turecku. E15 [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  3. Vydejte duchovního Gülena, vzkázal Erdogan do Washingtonu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  4. Turecko pokračuje v čistkách a mučí zadržované. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2016-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-15. 
  5. Turkey's Erdogan shuts schools, charities in first state of emergency decree [online]. Reuters, 2016-07-23. Dostupné online. 
  6. Turkey Crackdown Chronicle [online]. The Committee to Protect Journalists, 2016-07-25. Dostupné online. 
  7. Turkey shuts scores of media outlets, sacks generals [online]. Al Jazeera, 2016-07-27. Dostupné online. 
  8. a b c "Erdogan se trůnu nevzdá." Čistky v Turecku pokračují, z učitelů se stávají uklízeči. Aktuálně.cz [online]. Economia, 16. února 2019. Dostupné online. 
  9. V Turecku vydali zatykače na dalších 230 lidí kvůli pokusu o puč. Česká televize. 9. března 2018.
  10. "From soldiers to midwives, Turkey dismisses 15,000 more after coup bid". Reuters. 24. listopadu 2016.
  11. "V Turecku zatkli další opoziční politiky. V zemi panuje "dusno"". Týden. 5. listopadu 2016.
  12. Turecký prezident vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav, v čistkách chce pokračovat
  13. ‚Za pokusem o puč stojí dva generálové‘. 2745 soudců bylo odvoláno, na 188 byly vydány zatykače. Lidovky.cz [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  14. Pokus o puč v Turecku nepřežilo přes sto lidí, vojáků v poutech přibývá. iDNES.cz [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  15. MEVLÜTOĞLU, Arda. Failed Coup in Turkey. AirForces Monthly. Září 2016, čís. 342, s. 4–5. (anglicky) 
  16. Erdogan vyčetl Západu, že stojí při pučistech, odmítl kritiku
  17. Živě: Turecko kvůli puči odvolalo 2745 soudců, vládní jednotky obsadily budovu generálního štábu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-07-16 [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  18. Čistky pokračují: Turecko vydalo zatykače na desítky soudců a státních zástupců. Česká justice [online]. 2016-07-17 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  19. Turecko zakázalo akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí
  20. Erdogan podepsal první dekret po vyhlášení výjimečného stavu
  21. Turecko nechalo zavřít přes osm desítek redakcí. Rádia, noviny i televize
  22. Turecká média jsou podle německé diplomacie ‚zglajchšaltovaná‘. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 17. října 2018. Dostupné online. 
  23. IHNED:Po puči v Turecku může Česká exportní banka přijít o 12 mld
  24. a b ket. Puč zorganizoval sám Erdogan, psali Turci na sítích. Teď jsou vyšetřováni jako podezřelí. ČT24 [online]. Česká televize, 2016-07-26 [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  25. 845 people detained in Turkey for opposing Afrin operation so far. turkeypurge.com. 26. února 2018. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  26. Turkey detains 91, including politicians, journalists, over Syria comments. Reuters. 23. ledna 2018. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články